Dne 10. září zrušil Evropský soudní dvůr v Lucembursku na žádost Polska rozhodnutí Evropské komise z roku 2016, podle kterého mohl Gazprom plně využívat kapacity pozemního prodloužení plynovodu Nord Stream 1 a OPAL.

Polský koncern PGNiG přišel se stížností ohledně toho, že byl OPAL protiprávně vyloučen z mechanismu evropského urovnání, který zakazuje monopolní použití plynovodů.

Naftogaz označil toto rozhodnutí soudu za příjemné překvapení pro Ukrajinu. Pro Kyjev má obrovský význam, jelikož Gazprom bude muset omezit použití plynovodu Nord Stream, a Rusko tak nebude moci úplně zrušit tranzit plynu přes Ukrajinu.

„S ohledem na omezenou možnost využití plynovodu OPAL bude Gazprom nucen omezit využití Nord Stream, což pravděpodobně nedovolí úplně zrušit tranzit plynu přes Ukrajinu,“ vysvětlil polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

Šéf polského energetického koncernu Piotr Woźniak zase prohlásil, že nové podmínky pomohou zvýšit tranzit plynu přes Ukrajinu minimálně o 12,5 miliardy kubíků ročně.

Pořádná dávka zákazů

Dne 13. září zveřejnila Federální agentura pro plynovody nařízení o neodkladném vykonání verdiktu Evropského soudního dvoru v Lucembursku. Ten shledal protiprávním rozhodnutí o poskytnutí Gazpromu práva na plné využití kapacit plynovodu OPAL, který byl v roce 2011 odveden od Nord Stream 1 a vede z baltského pobřeží Německa do Česka.

Zároveň bylo provozovateli OPALu dne 16. září zakázáno účastnit se aukce týkající se dodávek plynovodem. Gazpromu bylo zase zakázáno využívat kapacit plynovodu.

Ruský koncern má „alternativní způsoby dopravy“ za účelem splnění závazků ohledně dodávek plynu do Evropy.

Společnost OPAL Gastransport zavedla dne 14. září omezení pro Gazprom, které se týká využití tranzitních kapacit plynovodu. Podle údajů operátora OPAL byly v 09.00 hod SEČ dodávky plynu přes stanici v Greifswaldu sníženy na 32,76 milionu kilowattů za hodinu, a to z přibližně 44 milionů o den dříve. Současně vzrostly dodávky plynu z Nord Stream přes jiný plynovod NEL.

„Pokud chce Gazprom i nadále pokračovat v dodávkách takového množství plynu do stejného místa jako přes OPAL, ale kratší cestou, ukrajinské a slovenské plynovody to zvládnout. Stejně jako to dělaly před tím, než Gazprom získal monopol na OPAL,“ napsal na Facebooku šéf společnosti Naftogaz Ukrajina Andrij Kobolev.

„Boj“ s monopolismem

Plynovod OPAL je pokračováním Nord Streamu 1 na evropském území. Délka potrubí činí 470 km. Vede z německého Greifswaldu na baltském pobřeží až k české hranici.

Tento plynovod v podstatě spojuje plynárenské přepravní systémy západní a střední Evropy. Plynovod dokáže ročně přečerpat až 36 miliard kubíků plynu.

OPAL byl postaven Gazpromem a koncernem Wintershall v roce 2011 a dlouhou dobu byl napůl prázdný. Do roku 2016 měl Gazprom podle protimonopolních pravidel Třetího energetického balíčku EU právo na použití OPALu pouze z 50 %. Evropané tak tímto způsobem údajně bojují s monopolismem na plynovém trhu.

Odborníci však tenkrát připomínali, že kromě Gazpromu, který přečerpává přes OPAL plyn z Nord Streamu, v této zóně žádní jiní dodavatelé nejsou, a potrubí zůstává napůl prázdné.

Řešení bylo nalezeno na podzim roku 2016. Evropská komise souhlasila se snížením rezerv na 10 % a zbývající kapacity byly dány do aukce. Koupit si je mohl každý zájemce, avšak kromě Gazpromu je nikdo již nepotřeboval. Tudíž Gazprom získal právo na použití OPALu z 80–90 %, a to na dlouhou dobu (a za určitých podmínek, v případě krátkodobé potřeby, ze 100 %).

Proti tomuto rozhodnutí se však postavilo Polsko, které se odvolalo proti dohodě o urovnání v otázce kapacit OPALu. Varšava to odůvodnila tím, že to odporuje principu diverzifikace dodávek a vytváří to hrozbu jejich přerušení nebo úplného zrušení. Na mysli mělo například dodávky přes Ukrajinu.

Polsko ale v daném kroku spatřilo i hrozbu pro sebe samé: zvýšení dodávek přes OPAL prý způsobí snížení tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal-Evropa přes Polsko. Na konci prosince 2016 pak Varšava dosáhla pozastavení platnosti rozhodnutí EK o rozšíření účasti Gazpromu v OPALu. Všechny aukce byly zablokovány až do března roku 2018.

I Ukrajina na tom vydělala: v době dočasného omezení kapacit OPALu totiž dodatečné příjmy Naftogazu Ukrajiny z tranzitu plynu činily asi 300 milionů dolarů.

Evropský soudní dvůr přece jen v červenci roku 2017 přijal rozhodnutí o odvolání opatření ve věci polské žaloby. Avšak samotná žaloba, která byla podána polskou společností PGNiG u Evropské komise v prosinci roku 2016, zůstala na projednání u soudu EU. A teprve nyní bylo v dané věci rozhodnuto.

Znamená to, že přístup Gazpromu ke kapacitám OPALu byl znovu omezen na 50 % (18 miliard kubíků ročně).

Pozice Ukrajiny posílila, ale Evropa má obavy

Uvádí se tedy, že rozhodnutí Evropského soudu bylo pro společnost Naftogaz Ukrajina příjemným překvapením.

V březnu roku 2017 podala ukrajinská společnost u Evropského soudu, stejně jako Polsko, žalobu proti Evropské komisi. V ní se pokusila odvolat proti jejímu rozhodnutí o eventuálním rozšíření použití OPAlu Gazpromem. Právě díky rozhodnutí eurokomise dokázal Gazprom plně zatížit Nord Stream a snížit tak tranzit přes Ukrajinu přibližně o 16 miliard kubíků ročně. Avšak v březnu roku 2018 Evropský soudní dvůr žalobu Naftogazu proti eurokomisi zamítl. Ta byla potěšena tím, že soud podpořil pravoplatnost jejího rozhodnutí.

Doba pro zasazení rány Gazpromu tak byla vybrána velmi dobře: EU, Ukrajina a Rusko zahajují jednání o plynu. První kolo jednání se má konat 19. září. A evropský soud nyní přijal nepříjemné rozhodnutí pro Gazprom a jeho partnery, což Ukrajině poskytuje jistou výhodu na jednáních o tranzitu plynu.

To však není nepříjemnou zprávou jen pro Rusko, ale také pro Evropu. Stále totiž neexistuje jistota, že Moskva a Kyjev přece jen podepíšou novou smlouvu o tranzitu od 1. ledna 2020. Stejně tak nezmizelo riziko plynové krize, ať si Poláci říkají co chtějí.

A Kyjev stále ještě může odmítnout podepsání nové smlouvy o tranzitu plynu.