Takové obrovské množství hmyzu je spojeno s činností drůbežárny, která se nachází poblíž a vyváží odpadky na pole.

„Podle nějakých sanitárně epidemických norem musí zpočátku tyto odpadky zpracovat a pak vyvážet jako hnojivo na pole, ale nedělají to,“ uvádí místní obyvatelka Ajguľ Galejevová. Mouchy jsou nejen venku, ale jsou jimi poseté všechny povrchy v domech. Místní obyvatelé sbírají plné pytle hmyzu.

Další obyvatelka si také stěžuje na drůbežárnu: „Drůbežárna vyváží kuří trus, ale nic neuklízejí, nic nedělají. Mouchy se tam rozmnožují, hned vedle našich zahrad. Pak letí k nám, celou vesnici se zamořily. Zpočátku pouze nejbližší domy, pak celou vesnici.“

V jejím domě mouchy jsou mouchy na parapetu, hodně jich je na podlaze a vedle mikrovlnky.

Místní obyvatelé se snaží všemi způsoby oslovit úřady.

Migrace živočišných organismů

Vedro, které se letos dostalo do střední Evropy, ovlivnilo migraci živočišných organismů. To se dotklo i českého jedovatého pavouka – zápřednice jedovaté, která se původně vyskytovala na území chráněné krajinné oblasti Pálava. Podle odborníků se s oteplováním rozšiřuje z jihu Moravy i do severnějších oblastí České republiky a na Slovensko.

Zatímco koncem minulého století byl tento druh pavouka na území Česka a Slovenska považován za poměrně vzácný, dnes jsou zaznamenávány bohaté nálezy tohoto druhu, což představuje jisté nebezpečí.

Jeden z největších pavouků (samice zápřednice jedovaté může dorůstat až 2,5 cm) disponuje silnými kusadly a jedná se o jednoho z mála pavouků, který dokáže prokousnout lidskou kůži.