• Vybrat den

    Březen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Evropský think tank se ptá na postoj Čechů a Slovaků k možné válce mezi USA a Ruskem. Co tím sleduje?

    14-9-2019 Sputnik CZ 61 645 slov zprávy
     

    Nezávislé mezinárodní středisko European Council on Foreign Relations (ECFR) se ve svém záříjovém 12dotazovém průzkumu ptalo respondentů mimo jiné i na jejich postoj k možnému konfliktu mezi USA a Ruskem. Většina zemí zaujala neutrální postoj (nepodpořilo by žádnou ze stran konfliktu) s výjimkou Polska, kde se třetina respondentů postavila na stranu USA a pouhých 45 % zaujalo neutrální postoj, zatímco v jiných zemích byl tento rozdíl mnohem vyšší. Podobný dotaz byl položen i o možném konfliktu Číny a Spojených států – výsledky byly shodné.



    Zeptali jsme sociologa a publicisty, bývalého poslance Evropského parlamentu profesora Jana Kellera, zda jsou podobné dotazy ve výzkumu na místě, a proč vědci záměrně dávají tyto země do hypotetického konfliktu. Používají výzkumníci ve svých dotazech stereotypní myšlení? 


    Profesor Keller zpochybnil význam podobných průzkumu a cíle, které tím sledují pořadatelé. „Podobné ‚výzkumy‘ považuji za velice nebezpečné. Snaží se vyvolat dojem, že případná třetí světová válka by byla něco podobného jako sportovní utkání ve fotbale nebo hokeji, kde si může každý vybrat, komu ze soupeřů bude fandit,“ uvedl sociolog. 




    Profesor Keller navíc poukázal, že v případě vzniku této nepravděpodobné situace by státy neměly čas na ni patřičně zareagovat. „V případě světového konfliktu by vzhledem k poloze České republiky občané neměli dostatek času, aby se rozhodli, která z válčících stran je jim sympatičtější. Pokud by se nejednalo o jaderný konflikt, bylo by času více. Podle některých vojenských odborníků by to, co zbývá z české armády, bylo schopno vojensky hájit území o velikosti jednoho okresu po několik dnů. To, s kým by sympatizovalo zbylé civilní obyvatelstvo, by bylo opět irelevantní,“ konstatoval odborník. Proto podle něj výzkum postrádá relevanci: „Je mi líto výzkumníků, kteří v době míru utrácejí svůj čas podobným způsobem. Ale asi tuší, že pokud by došlo k válce, už by nestihli svoji anketu vyhodnotit a prodat.“

    20 % Slováků a 9 % Čechů by podpořilo Rusko 


    Stejně jako většina respondentů z jiných zemí by většina obyvatel České republiky a Slovenska zaujala neutrální postoj vůči možnému konfliktu – 59 procent Čechů a 65 procent Slováků by v konfliktu USA a Ruska zachovalo neutralitu. Nicméně i mezi sousedními státy existuje rozdíl: 23 procent Čechů a 6 procent Slováků by podpořilo Spojené státy americké. Naopak 9 procent Čechů a 20 procent Slováků se postaví na stranu Ruska. Zeptali jsme se pana sociologa, o čem tato čísla svědčí. 




    Podle profesora Kellera není způsob pokládání dotazu korektní, jelikož není známo, co obnáší podpora jedné ze stran. „Nejsem si jist, zda respondenti otázku vůbec pochopili. Co to vlastně znamená ‚postavit se na stranu toho či onoho‘? Znamená to, že by se přihlásili na frontu? To bych je tedy chtěl vidět. Moje posádka, ke které bych měl v případě konfliktu nastoupit, se nalézá na slovenském území. Pochybuji, že by mne tam vůbec pustili, a vůbec nevím, jestli ta kasárna ještě stojí,“ vysvětlil odborník. 

    Zároveň zmínil i vojenskou přípravu mladé generace: „Mladší věkové ročníky neabsolvovaly vojenskou přípravu, a pokud by jim dali zbraň, mohli by si mnozí z nich ublížit. Ale možná se tím myslí jenom to, komu by kdo držel palce v protiatomovém krytu, ze kterého by už nemělo potom smysl vycházet. Opakuji, že to je mimořádně hloupý výzkum.“





    Závěrem jsme se profesora Kellera ptali, proč podle něho podobné dotazy o konfliktech vznikají. Lze hovořit o podněcování strachu lidí z této hypotetické situace? Podle Kellera na tuto otázku nezná odpověď ani zadavatel. „Nevím, z jakých fondů byl výzkum placen, ale někomu se prostě hodilo, že si přivydělá pár korun. Určitě si za ně nepůjde koupit uniformu, společenští vědci nebývají příliš vojensky zdatní,“ prohlásil na závěr komentáře prof. PhDr. Jan Keller, CSc.

    Mezinárodní rada ECFR se sídlem v Berlínu a zastupitelství v 6 dalších metropolích byla založena britským politologem a spisovatelem Markem Leonardem v roce 2007. Podle webových stránek se zaměřuje na „nezávislý výzkum evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a poskytuje bezpečný prostor pro výměnu názorů osob zodpovědných za rozhodování, influencerů a aktivistů“. Organizace byla při založení mimo jiné podpořena Open Society Foundations, kterou vlastní George Soros. 


    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑