Duterte již dříve uvedl, že by uznal dohodu o vzájemné obraně se Spojenými státy z roku 1951, ale neumožnil by rozmístění amerických raket v zemi. Podle něj je rozmístění zbraní na filipínském území porušením ústavy. Kromě toho zdůraznil, že do země nepustí „žádné zahraniční jednotky, nejen americké“.

„Nedovolím zde rozmístění jaderných zbraní… nikdy, nikdy, nikdy nedovolím. Žádný cizí stát… ani Amerika, ani Británie - na tom nezáleží, jaký,“ řekl filipínský vůdce.

Ujistil, že pokud k tomu dojde, vyrazí na místo, kde bude zbraň umístěna, a bude vyžadovat, aby ji cizinci odstranili. Duterte také uvedl, že s ohledem na současnou paritu výzbroje a jaderných schopností se nedomlouval na založení vojenských aliancí.

Pokud dojde k válce, bude podle něj celosvětová a bude to „konec světa“. Filipíny budou zároveň terčem takového konfliktu, protože „Američané jsou tady“.

Šéf Pentagonu Mark Esper den po vypršení smlouvy o INF oznámil, že upřednostňuje včasné rozmístění pozemních raket středního doletu v Asii. Pentagon později vydal prohlášení, že Spojené státy a Austrálie vyhlásily potřebu „nové éry“ v oblasti kontroly zbrojení, a vyzval Rusko a Čínu, aby se posadily k jednacímu stolu, aniž by to vyloučilo možnost prodloužení smlouvy START.

Duterte vyhrožuje Pekingu „sebevražednými misemi“ v Jihočínském moři

Dříve filipínský prezident veřejně přiznal, že Čína kontroluje sporné vody Jihočínského moře a vyzval k přijetí této skutečnosti, aby se zabránilo rozepřím s Pekingem. Připustil také, že vojenská konfrontace s asijským obrem by byla pro Filipíny katastrofální.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte varoval Peking před nepřátelskými aktivitami zaměřenými na ostrov Pag-asa, kde se nachází filipínská vojenská základna, a slíbil, že nařídí „sebevražedné mise“, aby provedl protiútok na čínské akce z 5. dubna.

„Nebudu žádat ani prosit, jen říkám, abyste opustili Pag-asu, protože tam máme vojáky. Pokud se jich jen dotknete, bude to jiný příběh. Pak řeknu svým vojákům, aby se připravili na sebevražedné mise,“ řekl.

Jeho slovům předcházelo prohlášení ministerstva zahraničních věcí země, které se zmínilo o přítomnosti čínských válečných lodí v blízkosti ostrova a označilo to za „nezákonné“ porušení suverenity Filipín.