Tady už naskakuje člověku husí kůže. Výbor OSN proti tortuře na svém zasedání v Ženevě 5. srpna si stěžoval na Polsko, že prý „chybí účinná regulace odmítání potratu ze strany lékařů z důvodů svědomí, neexistuje jasně definované právo přístupu k legálnímu potratu“. Výbor tvrdí, že prý už samo zpoždění potratu znamená pro ženu „fyzické a psychické utrpení tak bolestné a intenzivní, že je lze zařadit mezi formy mučení“. Výbor vyzývá Polsko, aby provedlo „dekriminalizaci potratu“ a legalizovalo procedury usnadňující jeho legální provedení.

Kozel zahradníkem! Výbor OSN proti tortuře se tímto stává naopak orgánem k legálnímu prosazení tortury. Roní krokodýlí slzy nad ženou, která chce zabít své nenarozené dítě, ale zákon jí to neumožňuje. To je podle něho mučení, tortura. Neměli bychom spíše očekávat, že Výbor proti mučení se spíše zastane lidských bytostí pod srdcem matky, které jsou při potratu trhány na kusy kyretou, upalovány za živa smrtícím roztokem apod.? Nikoliv, tento orgán žádá naopak legalizaci a všeobecné rozšíření takové tortury s jednoznačným následkem smrti. V duchu takto zvrhlé a satanské logiky se potom klidně můžeme dočkat, že tato nadnárodní instituce bude požadovat beztrestnost pro sadistické vrahy s legální možností kdykoliv páchat svá zvěrstva, protože oni chudáčci strašlivě trpí, když nemohou své ďábelské pudy ukojit, jejich oběti však nejspíš nikoliv.

Inu, otevřeme si Písmo sv. Hned v prvních kapitolách Genese se dočteme o prvotním hříchu člověka, o jeho odpadu od Boha, vzpouře proti němu, kdy mu řekl: Ne Ty mi budeš určovat, co je dobré a zlé, já si to stanovím sám. Byl vyhnán z ráje, zatemnil se mu rozum a to, co ještě zbylo z původního poznání, se pod vlivem satana zvrhlo a převrátilo do hrůzostrašné polohy. Člověk začal uctívat místo Boha stvořené věci (slunce, hvězdy, stromy, zvířata…a nakonec i člověka samotného) a přinášet jim lidské oběti spolu s posvátnou prostitucí. Všude, kde se odmítá pravá víra, nastupuje perverze (zvrácení) hodnot.

Tak je tomu i v případě dotyčného Výboru OSN proti mučení. Předkládá jako torturu něco, co jí vůbec není, tzn. zákon, jenž brání základní právo člověka na život (i když polská legislativa, ač jedna z nejpřísnějších v Evropě, není tak docela podle správné katolické nauky), a naopak vyžaduje zákonnou realizaci krutých muk s následkem smrti pro nejbezbrannější lidské bytosti. Ať se tedy tato instituce přestane pokrytecky nazývat Výborem proti tortuře a změní svůj název na Výbor pro legalizaci mučení! Kdybych měl tu moc a možnost, žaloval bych jeho členy a osobně je přivedl před soudní tribunál, aby se zodpovídali ze zločinu proti lidskosti, jehož se dopustili tím, že požadují legalizaci mučení člověka s následkem smrti. Ale to už je o něčem jiném.