O klimatických změnách se v poslední době mluví všude. Zvláště loňský rok byl pro Česko prvním varovným krokem, kdy přišlo hodně teplých dnů, které měly za následek i dramatické sucho na většině českého území. Nejvíce to na „vlastní kůži“ pocítili zemědělci, jejichž ztráty se vyšplhaly do desítek miliard korun. I obyčejní lidé tedy pochopili, že situace je skutečně vážná. Což ještě zvýraznily letošní teplotní rekordy. Se změnou klimatu se mění i naše životy. Můžeme přijít o náš národní poklad? Nebo je pivo v bezpečí?

Vysoké denní teploty chmelu neprospívají

I chmel vysokými teplotami a suchem trpí. Podle předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy je tato surovina velmi závislá na přísunu vláhy a teplotě.

„Chmel je velmi závislý na přísunu vláhy a na stupních neboli horkých dnech. To znamená, že když se nám sejde nedostatek vody, jako tomu bylo třeba v roce loňském, a vysoké denní teploty, tak to chmelu právě moc neprospívá,“ uvádí předseda.

Ten ale zároveň uvádí a upozorňuje, že toto počasí neovlivňuje samotnou kvalitu sklizeného chmele, podle něj je prostě úroda menší. Což budou pěstitelé v budoucnu muset zohlednit. Zároveň ale dodává, že letošní úroda je dobrá.

„Myslím si, že letos by měli být chmelaři spokojení jako s obvyklou úrovní sklizně. Zdravotní stav je výborný. I navzdory všem černým prognózám o konci žateckého poloraného červeňáku a podobně,“ uvádí odborník.

Český chmel

V Česku je nejrozšířenější žatecký poloraný červeňák, který se u nás pěstuje na největší ploše, a pivovarníci ho vychvalují do nebes. Končí nejen ve většině českých piv, ale je velmi oblíbený i v zahraničí. Šéf chmelařů uvádí, že „poloraný červeňák je chlouba českého hospodářství a zůstane jím i nadále“.

Mezi český chmel patří i odrůdy Sládek, Premiant nebo Agnus. Chmel se liší převážně tím, jestli je používán k prvnímu nebo druhému chmelení piva, anebo potom k celkovému dochmelování. Ale pouze žatecký chmel drží evropskou známku chráněné označení původu, stejně jako výraz české pivo.

Označení české pivo

Označení české pivo znamená, že pivo musí být uvařeno právě z českého chmele, vody určité tvrdosti a světlého druhu sladu. Právě slad je vedle chmele druhá nejdůležitější surovina. V Česku je produkován z jarního dvouřadého ječmene. Právě ječmen může být klimatickými změnami také ovlivněn.

Jak loni uvedla studie v odborném časopise Nature Plants, výnosy ječmene kvůli suchu a vysokým teplotám klesnou až o 17 procent. Právě tato plodina patří mezi nejzranitelnější.

Pomoci ale může dva roky starý objev odborníků z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Jako prvním na světě se jim podařilo přečíst celý genom ječmene, což pomůže se šlechtěním. Ječmen totiž není jen důležitou složkou piva, ale je i krmivem pro hospodářská zvířata.

Na Slovensku klesla výroba piva, Česko tempo výroby zvyšuje

V Evropské unii se loni vyrobilo přes 39 miliard litrů piva obsahujícího alkohol. Výroba piva v EU odpovídala přibližně 76 litrům na obyvatele. V srpnu o tom informoval statistický úřad Evropské unie.

Co se týče dynamiky v porovnání s loňským obdobím, největší meziroční nárůst výroby piva obsahujícího alkohol zaznamenala loni Itálie (21 %), následovalo Maďarsko (11 %) a Česká republika (6 %).

Naproti tomu výroba piva ve Spojeném království klesla o 20 %, v Rakousku a na Slovensku o 10 % a v Nizozemsku o 9 %.