• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Cizí stopa nebo my sami? Odborníci vyjmenovali příčiny epidemie spalniček v Česku

    12-9-2019 Sputnik CZ 66 947 slov zprávy
     

    Kromě České republiky se na stejném nelichotivém seznamu ocitla Velká Británie, Řecko a Albánie. Dle zprávy WHO počet nemocných v Evropě v minulém roce činil 84 462 lidí oproti 90 000 jen v první polovině tohoto roku.  Dalším pozoruhodným faktem je, že 70 procent případů spalniček v tomto roce reportují z Ukrajiny. Největší nárůst případů zaznamenali také v Albánii a Rumunsku. Prudký nárůst spalniček byl zaznamenán i předloni, hovoříme o čtyřnásobném zvýšení v roce 2018 oproti roku 2017.


    V Česku se počet nemocných zdvojnásobil, přitom WHO si stanovila cíl světově eliminovat nemoc do roku 2022. Zeptali jsme praktického lékaře pro děti a dorost, MUDr. Daniela Dražana, který je zároveň členem České vakcinologické společnosti ČLS JEP,  na důvod, proč k tomuto prudkému nárůstu nemocných došlo. Dražan tento stav vysvětluje především úrovní očkování v České republice.


    „Eliminace spalniček znamená, že se alespoň posledních 12 měsíců  infekce  v dané zemi trvale nešíří. To u nás v současné době evidentně splněno není a museli jsme tedy o statut eliminace přijít. Návrat spalniček je způsoben ztrátou kolektivní imunity. Jinými slovy procento populace, které je proti spalničkám imunní, už není dostatečně vysoké na to, aby se zabránilo šíření infekce. Nejde jen o procentuální vyjádření imunity populace v celé České republice, ale i v jednotlivých komunitách,” uvedl  v písemném komentáři doktor Daniel Dražan.


    Následky posílení pracovního trhu ze zahraničí


    Dvě další příčiny tohoto stavu pro Sputnik uvedl MUDr. Pavel Kosina, PhD., vedoucí lékař Centra pro očkování a cestovní medicínu Kliniky infekčních nemocí FN v Hradci Králové. Podle něho je důvodem určitý pokles imunity u lidí, kteří byli očkovaní před 30 a více lety. „Druhý důvod je samozřejmě tlak spalniček z okolních zemí, především z Ukrajiny, a to v rámci velmi intenzivních kontaktů,“ vysvětlil v ústním komentáři doktor Kosina.



    ​Lékař také doplnil, že v případě cizinců jde především o skupinu výdělečně činných lidí okolo 30 let věku, kteří v současné době pracují v Česku a pochází z generace, která nebyla v dětství řádně očkována z důvodu rozpadu systému zdravotní péče na Ukrajině v 90. letech.


    „Tím, že současná proočkovanost dětské populace v Česku není optimální, tj. nedosahuje alespoň 95 %, virus spalniček se může více uplatnit. Dříve to byly jednotlivé případy, nyní se jedná o stovky případů,“ doplnil doktor Kosina. Způsob zastavení šíření vidí především v legislativní povinnosti dokládat proběhlá očkování a při jejich absenci ihned doplnit. „To znamená, že doklad o očkování by měli předkládat i ti, kteří přijíždí krátkodobě pracovat,“ navrhuje dr. Kosina jako jeden z možných typů prevence.


    Stane se výjimečné rozhodnutí soudů pravidlem nebo pouhou precedencí?


    Když hovoříme o povinném očkování dětí, které je v současnosti nařízeno státem u devíti závažných nemocí, je třeba si připomenout pozoruhodný soudní případ. V roce 2016 Ústavní soud ČR vyhověl rodičům v otázce odmítnutí povinného očkování z důvodu světské výhrady svědomí. Nejvyšší správní soud se postavil na stranu žalobců a stanovil, že bylo porušeno základní právo na svobodu svědomí podle čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.



    ​V této souvislosti se Sputnik zeptal obou lékařů, jak daleko podle nich lze sahat na práva a svobody občanů, pokud se jedná o reálnou hrozbu života dítěte a ohrožení zdraví ostatních dětí v okolí. Podle doktora Pavla Kosiny to byl jeden precedens a v dalších letech už tomu tak nebylo. Péče o zdraví celého obyvatelstva podle něho patří do povinnosti zajištovat bezpečnost občanů: „Stát má povinnost chránit děti a občany před závažnými infekčními nemocemi.  Stejně jako chrání postižené při autonehodách nařízením povinných bezpečnostních pasů, stejně by měl stát trvat na tom, že jsou určitá očkování povinná. Populace by je měla mít.“


    Shoduje se s ním i doktor Daniel Dražan. Tvrdí ale, že nemůže tuto povinnost jednoznačně vymezovat. „Myslím si, že stát by měl mít právo obhajovat zdraví dítěte (protože dítě není ničí majetek, ani rodičů). Na druhou stranu absence očkování (tedy imunity) pro dítě ještě neznamená bezprostřední ohrožení zdraví a života, a proto je ta diskuze obtížná,“ napsal doktor Dražan.



    ​Na rozdíl od lékařů zakladatelka spolku Rozalio Martina Suchánková toto rozhodnutí vidí příznivě: „Pro nás to lze nazvat alespoň částečným narovnáním práv pacientů, občanů, aby z očkování mohli uplatňovat výjimku, ale povinné očkování stále zůstalo ponecháno. Povinné očkování považujeme za zásah do lidských práv a lze poukázat na celou řadu zemí, kde povinné očkování nemají a očkovací plány jsou zde uplatňovány formou dobrovolných plošných doporučených očkovacích plánů.“ Také Sputniku doplnila, že podle Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny „zájmy a blaho lidské bytosti budou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy“.


    Paní Suchánkova uvedla, že podle čl. 5 Úmluvy platí obecné pravidlo svobodného a informovaného souhlasu k lékařským úkonům a ten lze provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla tento souhlas. Navíc Suchánková vysvětlila, že podle článku 6 Úmluvy rozhodují u nezletilého dítěte o souhlasu s lékařským zákrokem zákonní zástupci, tedy rodiče.


    „Úmluva má podle naší Ústavy přednost před zákony. Ocitne-li se tak ustanovení zákona v rozporu s touto Úmluvou, mají ustanovení Úmluvy přednost. To však neplatí tam, kde Úmluva sama předpokládá možné omezení zákonem. V našem případě se pravidlo svobodného informovaného souhlasu použije u každého lékařského zákroku, avšak může být omezeno za podmínek podle čl. 26 Úmluvy, který dovoluje omezení tohoto práva zákonem např. z důvodu ochrany veřejného zdraví, ochrany práv a svobod jiných (tedy např. při hrozbě akutní epidemie), nelze uplatňovat na preventivní opatření, jakým je plošné pravidelné očkování,“ vysvětlila Suchánkova postoj spolku Rozalio.


    O komentář k soudnímu případu jsme požádali dva advokáty specializující se na lidská práva. Svůj odborný pohled pro Sputnik zatím neuvedli. V dřívějším článku jsme projednali účinnost očkování proti spalničkám a vysvětlili důvody, proč se rodiče povinného očkování děti vyhýbají.


    Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑