Kupodivu rodiče dali dívku Iru na sport kvůli jejímu špatnému zdraví. Měla slabé plíce, kvůli čemu často trpěla zápalem plic. Přihlásili ji na krasobruslení, které bylo poblíž jejich domu. Tak začala kariéra světoznámé krasobruslařky.

V páru se Alexejem Ulanovem, se kterým ji trenér dal dohromady ve věku 17 let, vyhrála Olympijské hry v roce 1972 v Sapporu. Partner odešel k jiné krasobruslařce, se kterou se scházel i v osobním životě. Rodninová se mu rychle „pomstila“ a porazila Ulanova a Ludmilu Smirnovovou již s Alexandrem Zajcevem.

Tento pár byl nazýván standardem sportovních dvojic. A v roce 1975 se vzali. Novináře na natočení reportáže za nimi vyslali dokonce z USA. Poté, co v roce 1980 vyhrála svou třetí olympiádu, která probíhala v Lake Placid, Rodninová se při slavnostním vyhlašování rozbrečela. Tyto slzy jsou stále považovány za možná nejdojemnější okamžik v historii světového sportu.

Na této vlně úspěchu se rozhodla ukončit svou kariéru a věnovat se koučování. V roce 1985 se její manželství se Zajcevem rozpadlo. Spolu se svým novým manželem Leonidem Minkovským emigrovala do Spojených států, odkud se po 12 letech vrátila do Ruska.

Doma se Irina Konstantinovna zapojila do politiky a stala se poslankyní Státní dumy. Je mezi 100 nejvlivnějšími ženami v Rusku. Zabývá se řadou různých projektů, včetně vedení dětského sportu.