Stydím se. Takovými slovy v květnu 2008 ohodnotil tehdejší prezident Václav Klaus uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova Českou republikou. Před jedenácti lety tento krok učiněný ve prospěch západních států jako důkaz sounáležitosti Prahy s euroatlantickým světem vyvolával kontroverze. A tyto kontroverze se vrací. 

Současný český prezident Miloš Zeman během nedávné návštěvy Srbska prohlásil, že by rád projednal zrušení uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova. Tím by napravil chybný krok, který před jedenácti lety udělala česká vláda. Je možné, že by k tomu skutečně došlo? To, bohužel, nezáleží na panu prezidentovi, ale na vládním kabinetu. Pojďme se podívat, jak situace vypadá.

Češi zapomněli na bratrský národ

Jaké jsou šance, že se Česká republika odhodlá ke správnému kroku a odvolá uznání nezávislosti Kosova? Nalijme si čistého vína a pojďme to probrat hezky popořádku.

Diskuze o Kosovu se v české společnosti nevede. Objektivně je nutné říct, že se nevedla ani před jedenácti lety, kdy česká vláda nezávislost Kosova schválila. Situace v Kosovu byla a je velká neznámá pro většinu Čechů.

Jak ukazuje sociologický průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění z dubna 2008, Češi neměli jasno, jak se k nezávislosti rebelujícího regionu postavit. Šestatřicet procent dotázaných se vyslovila proti nezávislosti, čtyřiatřicet pro nezávislost a třicet procent Čechů nemělo jasný postoj. Troufneme si odhadnout, že podobný výsledek by sociologové zaznamenali také dnes. Ačkoli jsou mnohem přesněji popsány brutální kosovské zločiny a západní zájem na roztříštění Jugoslávie a Srbska. 

Je nutné konstatovat, že většina Čechů zapomněla na těsné historické vztahy mezi naší republikou a Jugoslávií a Srbskem. Z českého povědomí, zejména liberální částí společnosti, je vytěsněno, že během 1. světové války Tomáš Garrigue Masaryk za pobytu ve světě používal srbský pas anebo, že to byl jugoslávský vůdce, který tvrdě odmítl vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a vyhlásil mobilizaci.

Očekávat nějaké demonstrace nebo společenský tlak na vládu, aby vzala zpět uznání Kosova, by bylo iluzorní. Je nutné mít střízlivý pohled na věc. Česká společnost Kosovo nepovažuje za klíčový problém. Bratrské pouta se srbským národem vyznává pouze malá část společnosti. Zbytku jsou, bohužel, lhostejná.

Zdravý rozum je v opozici

A jak se ke stažení uznání nezávislosti Kosova staví politická reprezentace českého národa? Pozice prezidenta Miloše Zemana je jasná. Česká republika je však parlamentní zemí a záleží, stejně jako před jedenácti lety, na pozici vlády a parlamentních politických stran.

V roce 2008 se negativně k myšlence uznání jednostranně vyhlášeného kosovského státu postavili sociální demokraté a komunisté. KSČM dokonce připravovala zákon, který měl vládě uznání separatistického Kosova zakázat. Z toho nakonec sešlo. Ani tehdejší vláda nebyla jednotná. Uznání Kosova překvapivě, z dnešního pohledu, odmítli podpořit také lidovci, kteří byli členy koaliční vlády. Šéf KDU-ČSL Jiří Čunek poukazoval na to, že se v Kosovu nebuduje multietnický stát, jak požadovalo mezinárodní společenství. 

Proti uznání Kosova, a teď je tu malé překvapení, údajně hlasoval také tehdejší ministr financí a nyní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Jaká je situace nyní? Sociální demokraté prošli generační a především mentální obměnou. Stěží lze předpokládat, že by požadovali po koaličním partnerovi, premiérovi Andreji Babišovi, aby přehodnotil vládní rozhodnutí z roku 2008. Za ČSSD se již vyjádřil ministr zahraničí Tomáš Petříček, který řekl, že k debatě o Kosovu nevidí důvod.

Jediný, kdo v ČSSD nezapomíná na bratrská pouta se srbským národem a odmítá jednostranné vyhlášení Kosova, je poslanec Jaroslav Foldyna. „To, co produkuje Kosovo, je především drogová narkomafie, teď se přeorientovali na převádění muslimských migrantů do Evropy… Kosovo není standardním státem… Politický důvod je ten, že země vznikla na základě bombardování v rozporu s mezinárodním právem," řekl nedávno sociálnědemokratický poslanec v rozhovoru pro Český rozhlas.

Konzistentní postoj zastává komunistická strana. Případný návrh na zrušení uznání nezávislosti Kosova by podpořila. Jak v KSČM zdůrazňují, ratifikační proces nebyl dokončen. „Silně převažuje názor, že Kosovo je stále provincií Srbska. O odvolání uznání Kosova jsme nyní nejednali, ale předpokládám, že bychom mohli tento proces podpořit,“ řekl speciálně pro Sputnik Jiří Valenta, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a poslanec za KSČM.

Odvolání uznání nezávislosti Kosova by podpořila strana Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. „Hnutí SPD naprosto odmítá suverenitu samozvaného státu Kosovo. Kosovo je Srbsko! Byla to zrada vlády Mirka Topolánka z ODS a Karla Schwarzenberga z TOP 09, která uznala nezávislost samozvaného státu Kosovo, který zakládali lidé z teroristické organizace UÇK. Takzvaná republika Kosovo je země s obrovským vlivem mafie a země, kde se cvičí a připravují radikální islámští bojovníci. Zrada české vlády na srbském národě je o to odpornější, že v roce 1938 se hlásilo 60 tisíc dobrovolníků z této balkánské země na obranu Československa proti Němcům. Česká vláda by měla revokovat své rozhodnutí a uznání Kosova zrušit,“ stojí v prohlášení hnutí, které Sputniku poskytla poslankyně za SPD Karla Maříková.

Šance? Nulové

Aby se zrušení uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova rozpohybovalo, musel by se do toho vložit premiér Andrej Babiš. Z jeho hnutí ANO zaznívají různé hlasy. Spíš ale naznačují, že prezidentův názor nesdílejí. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se vyjádřil v tom smyslu, že odvolat uznání samostatnosti státu je možností každé suverénní země. Na situaci v Kosovu by ale podle něj tento krok neměl pozitivní vliv.

Premiér Babiš a jeho strana jsou především pragmatičtí hráči. Zajímá je, co z toho či onoho kroku budou mít. Odvolání uznání Kosova jim ale žádné výhody nepřinese. Vidí to spíš naopak.

Premiér Andrej Babiš by si tímto krokem nešplhl u západních vlád. Neodrazilo by se to na jeho popularitě v České republice. Naopak, jeho oponenti by ho obvinili, že se snaží zalíbit Rusku. A to Babiš, který čelí tvrdé kritice a demonstracím liberální části české společnosti, nemá zapotřebí.

Srbský národ je nám historicky i kulturně blízký. Na rozdíl od uměle vzniklého a všeobecně mezinárodně neuznaného Kosova. Bohužel, naděje, že český národ a česká vláda udělá krok správným směrem a posílí vztahy se Srbskem na úkor Kosova, jsou nulové.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce