Prezidentka Čaputová oznámila již během své návštěvy Polska, která proběhla v červnu, svůj záměr navštívit Ukrajinu v co možná nejbližší době. V polovině září, konkrétně 16. září, navštíví Kyjev a poprvé se setká s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Za svůj cíl označila snahu přispět ke sblížení a většímu porozumění mezi Ukrajinou a Slovenskem. Zároveň uvedla za společnou prioritu bezpečnost a stabilitu Ukrajiny, což je největší sousední stát Slovenska.

V sobotu se prezidentka na svém twitterovém účtu vyjádřila k výměně ruských a ukrajinských vězňů. Napsala, že je to důkazem toho, že rozumný dialog může existovat a také přináší výsledky.

Cesta Čaputové do Rakouska

Čaputová během svých zahraničních návštěv pobývala již v Česku, Maďarsku, Polsku, Francii, Belgii, Švýcarsku, Německu a naposledy navštívila Rakousko.

Na setkání s rakouským prezidentem Alexandrem Van der Bellenem, které proběhlo na konci srpna, vyzdvihla prezidentka společné hodnoty, které pojí obě země. Kromě jiného poděkovala i za rakouskou pomoc v době pádu železné opony.

„Děkujeme za otevření hranic našim občanům, což rovněž významně přispělo k pádu železné opony a návratu svobody a demokracie do naší části Evropy. Chci vás ujistit, že Slovensko nezapomíná a nesmírně si vašeho tehdejšího rozhodnutí váží. I proto je dnes naší povinností udělat vše proto, abychom si naši svobodu chránili,“ sdělila na konferenci.

Dále prezidentka oznámila, že se s prezidentem Rakouska snaží svým občanům nabídnout alternativu v podobě slušnosti, spravedlnosti a věcného tónu v politice. Alexandr Van der Bellen vyjádřil potěšení, že má Slovensko za prezidentku právě Zuzanu Čaputovou.

Hospodářské vztahy mezi Slovenskem a Rakouskem

Podle Čaputové lze díky členství v Evropské unii považovat vztahy mezi oběma zeměmi za nejlepší od jejich vzniku. Prezidentka připomněla fakt, že v Rakousku pracují tisíce Slováku, a rakouské firmy zaměstnávají více než 45 tisíc lidí na Slovensku.

Neopomněli ani téma životního prostředí a změny klimatu. Slovensko se s Rakouskem jako jediné země ve střední Evropě zavázali k dosažení bezuhlíkového hospodářství k roku 2050.