Prohlášení českého prezidenta Miloše Zemana ohledně Kosova není nijak spojeno s jeho návštěvou Bělehradu: Podobnou rétoriku neslyšíme od českého prezidenta poprvé. Již v roce 2015 český prezident v rozhovoru pro srbské noviny Věčernje novosti prohlásil, že nepřiznává nezávislost Kosova. „To dokazuje ten fakt, že jsem nikdy nejmenoval velvyslance ČR v Prištině… Už jsem několikrát říkal, že Hashim Thači je válečný zločinec,“ prohlásil tehdy Miloš Zeman.

A nejedná se tady jen o pragmatické politické zájmy, ale o dlouhé přátelské vztahy obou slovanských zemí, které začaly ještě v době Rakouska-Uherska.

V rozhovoru pro Sputnik Srbsko bělehradský historik Predrag Markovič připomenul, že Česko je jedním z center panslavismu. Podle jeho slov byly ideály slovanské solidarity poprvé zformulovány v roce 1848 na prvním Slovanském sjezdu v Praze, kterého se účastnili zástupci slovanských národů Habsburské monarchie.

Liberální panslavismus

Predrag Markovič zmínil, že existuje i panslavismus ve verzi carského Ruska, ovšem to už je jiná forma slovanské solidarity.

„S Českem byl svázán liberální, intelektuální panslavismus, existuje tradiční solidarita Čechů s jinými slovanskými národy, hlavně se Srby,“ vysvětlil Markovič.

Podle slov experta Sputnik Srbsko, do intervence Varšavské smlouvy v roce 1968 byli Češi rusofilové, vše se ale změnilo po těchto událostech. V česko-srbských vztazích ale je k vidění velká stabilita.

„Láska Čechů k Srbům je již tradicí. Známý český spisovatel Milan Kundera se přiznal, že dostal své srbské jméno právě proto, že jeho rodiče chovali vřelé city k srbskému národu,“ poznamenal Markovič.

Přítel Masaryk

Myslí si, že vřelé vzájemné vztahy Čechů mají své kořeny v úspěchu Srbů v osvobozeneckých válkách.

„Připomeneme, že čeští vojáci se vyhýbali bojům proti Srbům během první světové války,“ řekl Markovič.

Historik připomněl diplomatickou spolupráci mezi Srbskem a Českem v rámci Malé dohody mezi světovými válkami. Jedná se o spojenectví mezi Rumunskem, Československem a Jugoslávií (tehdy se stát jmenoval Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), které mělo zajistit mít ve své části Evropy.

Podle slov historika byl první československý prezident Tomáš Masaryk velmi blízký přítel tehdejších srbských lídrů. Po dobu jeho mandátu, mezi lety 1920 a 1935, se obě země navzájem podporovaly v boji malých slovanských národů za nezávislost a osvobození.

Nevděčný Havel

Vztahy mezi Československem a Jugoslávií zůstávaly přátelské i po konci druhé světové války. Jugoslávie v roce 1968 vystoupila s ostrou kritikou intervence zemí Varšavské smlouvy do Československa. Poté, připomíná Markovič, oficiální Bělehrad změnil obrannou strategii a Jugoslávie se znovu začala připravovat k možnému útoku z východu.

Jugoslávie tedy zachovávala dobré vztahy i s tím režimem v Československu, který byl nainstalován po roce 1968 po intervenci vojsk Varšavské smlouvy.

„Pokud budeme hovořit o posledních historických periodách, tak Češi zachovávají tradice svých předešlých lídrů, kteří Srbsko podporovali. Dříve se této tradice držel Václav Klaus, nyní Miloš Zeman. Výjimkou byl Václav Havel, který vždy vynikal svým nenávistným postojem k Srbům. Obzvláště absurdní je to ve světle toho, že zatímco se nacházel ve vězení, jeho díla se hrála v Bělehradu. To znamená, že v nejtěžší periodě života mu Srbsko pomohlo a podpořilo ho. Když se ale stal prezidentem, tak na to Havel raději zapomněl,“ řekl Markovič.

Spojují nás různé Moravy

Podle slov historika, prohlášení Miloše Zemana o Kosovu se nachází v koridoru dobrých vztahů mezi Čechy a Srby, přitom ale nemá žádný konkrétní politický význam, jelikož není v kompetenci Zemana iniciovat proceduru oduznání rozhodnutí o přiznání nezávislosti jižního kraje Srbska. Spolu s tím ukazují slova Zeman solidaritu důležité části české společnosti se srbským národem.

„Jaký může být konflikt mezi národy, které spojuje Morava?“ zmínil na závěr Markovič. Měl na mysli levý přítok Dunaje, který protéká přes území Česka a pravý přítok Dunaje, který nese stejné jméno a teče po území Srbska.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce