Podle politika starosta z TOP 09 podcenil reakci společnosti na situaci s pomníkem maršálu Sovětského svazu I. S. Koněvu a chtěl jenom prosadit myšlenku diktovanou z USA, že Rudá armáda Prahu vůbec neosvobozovala a zároveň realizovat developerský projekt na vybudování podzemních patrových garáží v místech, kde se socha maršála Koněva nachází, ale nepočítal s myšlením nejen pamětníků květnových událostí, ale i s občanskými aktivisty.

„Ondřej Kolář je dalším z rozšiřujících se řad politiků, hrající na protiruskou a protinárodní strunu, manipulátorem, a ignorantem historických událostí, podněcující občany k šíření protiruských nálad,“ sděluje politik.

Za dobu, kdy tento skandál s pomníkem pokračuje, se stal starosta mediálně známou postavou. Kavij ho porovnal z Václavem Havlem v listopadových dnech v dobách státního převratu, zvláště je spojuje ochranka, kterou Kolář dostal kvůli výhružkám, které dostává.

Kavij podotýká, že nápady Koláře se „více hodí k pubertální mládeži než ke starostovi“. Připomíná umístění doplňující cedulky k soše maršála Koněva a ptá se, jestli jednou objeví cedulky u prvního polistopadového československého prezidenta Havla „s jeho výrokem humanitárního bombardování“?

„Nebudou se jeho lavičky a sochy přemísťovat do prostorů amerického velvyslanectví? Kdo bude pravdivě seznamovat školní mládež s nezkresleným životopisem této postavy?“ pokračuje.

V rozhovoru byla politikovi připomenuta ostrá reakce ruského ministra kultury, politik na to odpověděl, že „žádný stát v bojích druhé světové války ani zdaleka neztratil tolik rodinných příslušníků než právě Rusové“.

„Nechci spekulovat, jak by se chovala v uvedeném případě americká strana,“ dodal.

Co očekávat od listopadového výročí sametové revoluce?

Kavij se domnívá, že „pro milion lidí čelících exekuci nebudou zřejmě žádným důvodem k oslavě“.

„Opačně tomu bude u lidí – včetně politicky angažovaných, kteří si dopomohli k pohádkovému majetku, nebo si jen splnili svůj sen každoročního cestování k moři,“ tvrdí.

Jako příklad rozdělení a rozkrádaní republiky uvádí zrušení Benešových dekretů, snaha o navrácení majetku šlechtickým rodům, jako rodu Walderode. A to je podle něj důvodem, proč je nutné počítat s dalšími aktivitami Milionu chvilek v období zmíněných „listopadových oslav“.

„Jakou podobu jejich demonstrace budou mít, bude ale více než na představách lídrů tohoto hnutí záležet na scénáři, který se pravděpodobně již dávno píše někde jinde. Dost možná na americké ambasádě,“ předpokládá Miroslav Kavij.