Odvolací Krajský soud v Hradci Králové letos v červnu potvrdil restituční nárok rodu Des Fours Walderode na zámek Hrubý Rohozec a další nemovitosti nacházející se na Turnovsku.

Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec, 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. 

Dědictví po Karlovi Des Four Walderodovi, který zemřel v roce 2000, by podle posledního rozsudku měla získat jeho vdova Rakušanka Johanna Kammerlanderová. Požaduje celkem 1400 nemovitostí za asi 3,5 miliardy. Hodnotu požadovaného majetku na Turnovsku si starosta města Tomáš Hocke netroufá odhadnout.

„Řadu z nich není možné vydat a nastane otázka, jestli by náhrady mělo platit město, nebo stát,“ řekl Hocke.

S navrácením Walderodova panství, včetně zámku Hrubý Rohozec, nesouhlasí město Turnov a řada subjektů povinných vydat majetek zkonfiskovaný na základě Benešových dekretů.

„Zastupitelé jednohlasně pověřili starostu podáním dovolání k Nejvyššímu soudu (NS),“ potvrdil zastupitel Ivan Kunetka, který v roce 2009 přišel s tím, že má nové důkazy o údajné kolaboraci Walderodeho s nacisty. Tím podle něj měla být Walderodova přihláška k německému občanství. Informace o tom se objevily na webových stránkách ČT 24.

„Walderode měl blízko k nacistům. Škoda že už nežijí očití svědci, jejichž výpovědi by měly být součástí soudního spisu,“ míní Hocke.

Podobně jako Turnov chtějí postupovat další organizace i jednotlivci dotčení Walderodovými restitucemi. „Každý půjde sám za sebe. Alespoň se bude na naší straně angažovat víc právníků,“ přiblížil Hocke.

„Dovolání podáme do poloviny září. Pokud neuspějeme u NS, obrátíme se na Ústavní soud,“ doplnil turnovský starosta. „Mám povinnost chránit majetek města,“ dodal.

Sedmadvacetiletý restituční spor

Rod Walderode se majetku domáhá již od roku 1992. Československé občanství se šlechtic v roce 1938 zřekl a rozšířil řady Hitlerovy třetí říše. Dále přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů v roce 1945. Čechoslovákem se znovu stal koncem roku 1947 a přestal jím být po únoru 1948, když emigroval z Československa a se vrátil až po sametové revoluci. Tehdy zažádal o navrácení majetku a uznání občanství, které mu bylo v roce 1991 vráceno.