Opozice a venezuelská vláda prostřednictvím Norska provedly několik kol jednání na Barbadosu. Začátkem srpna Maduro rozhodl, že vládní představitelé nepojedou na další kolo jednání. Koncem měsíce prohlásil, že vláda země obnovila kontakty s Norskem za účelem uskutečnění dialogu s opozicí a brzy můžeme očekávat dobré zprávy.

„Dal jsem pokyn (ministru komunikací) Jorgemu Rodríguezovi jako vedoucímu skupiny pro jednání, aby opozici navrhl, aby se jasně a rychle vyjádřila na téma Esequibo. Odešli jsme od jednacího stolu kvůli bojkotům, opatřením ekonomické blokády a pronásledování, kvůli protestu. A teď se připojuji k protestu proti pokusům (opozičního vůdce Juana - pozn.red.) Guaidóa předat Esequibo. Dokud Guaidó nezmění svůj záměr předat Esequibo, nesedneme si k jednacímu stolu... Buď napraví (své stanovisko), nebo nás nikdy osobně neuvidí," prohlásil Maduro.

V pátek venezuelská generální prokuratura zahájila vyšetřování ohledně opozičního vůdce Juana Guaidóa, který se nezákonně prohlásil za prezidenta, za pokus prodat region Esequibo. Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová ve čtvrtek prohlásila, že zločinecká organizace vedená Guaidóem se pokusila předat region  Esequibo nadnárodním společnostem, například Exxon Mobil.

Jde o dávné územní nároky Caracasu na region Esequibo o rozloze přibližně 160 tisíc čtverečních kilometrů v povodí stejnojmenné řeky, který zaujímá značnou část Guyany. Konflikt se vyostřil po nástupu nového prezidenta v Guayně - nový prezident David Granger se sblížil s USA a pustil do země společnost Exxon Mobil, načež ho Maduro obvinil z činnosti proti Venezuele.

Ve Venezuele začaly 21. ledna masové protesty proti Madurovi, krátce po jeho přísaze. Předseda Národního shromáždění Juan Guaidó se nezákonně prohlásil za prezidenta. Řada západních zemí v čele s USA ho uznala. Maduro nazval předsedu parlamentu loutkou USA. Rusko, Čína, Turecko a řada dalších zemí podpořily Madura jako legitimního prezidenta. V Moskvě prohlásili ,,prezidentský status" Guaidóa za neexistující.