Není žádným tajemstvím, že se český resort zahraničí nedávno potýkal s hackerským útokem, a tak se první téma rozhovoru ubíralo tímto směrem. Reportéra zajímalo především to, co si Miloš Zeman myslí o možnosti, že by za útokem mohly stát ruské tajné služby, jak tvrdí některá média. O této verzi však prezident pochybuje.

„Pochybuji, protože co by se na tom tzv. vnějším okruhu ministerstva zahraničí hackeři dozvěděli? Jenom drby,“ uvedl a v této souvislosti se zmínil o podobném útoku cíleném na Sobotku.

​„Když byl před časem průnik na Sobotkovy e-maily, no tak se dozvěděli například: Slávku, je mi 60 let a chtěl bych dělat politického náměstka na jakémkoli ministerstvu. To bylo zajímavé. Nebo si tam mohli přečíst erotické příběhy tehdejšího tajemníka. To bylo všechno,“ dodal k věci.

V rozhovoru také zaznělo, že Česká televize chystá nový pořad, který se bude zaobírat dezinformacemi. Témata do daného pořadu má připravovat politolog Miloš Gregor z Brna. Ten již v minulosti sestavoval tzv. analýzu dezinformačních serverů pro Evropské hodnoty. Vůči tomuto úmyslu je však Zeman poněkud skeptický.

„Vzpomínám si, jak asi před dvěma nebo dokonce třemi lety Ministerstvo vnitra zřídilo oddělení proti dezinformacím a to oddělení v podstatě vůbec nic nevyprodukovalo. Jestli pan Gregor si chce hrát na majitele jediné poznané pravdy, tak ho lituji, protože to už tady bylo,“ vyjádřila svůj názor na věc hlava státu.

Řeč přišla, mimo jiné, i na Evropskou komisi a Věru Jourovou, která by zde údajně mohla vést portfolio dodržování demokracie a práva, jehož součástí by byly i dezinformacemi. K danému tématu se však Zeman nijak konkrétně vyjadřovat nechtěl. „Počkal bych, až šéfka Evropské komise rozhodne, jaké portfolio paní Jourové dá. Teprve potom to můžeme komentovat,“ řekl.

Hackerský útok na MZV ČR: Může za vše Rusko?

Letos vyšlo najevo, že cizí státní moc provedla v červnu kybernetický útok na Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Informoval o tom Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Dle informací si odborníci NÚKIB myslí, že odpovědnost za červnový útok na daný rezort nese struktura, která má cizí státní příslušnost. Výsledky svého vyšetřování sdělili zástupci kybernetického úřadu senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost. Ten se následně obrátil na vládu, aby posílila kybernetickou bezpečnost státu a věnovala tomu rozpočtové prostředky.

V souvislosti s tím předseda senátního výboru Pavel Fischer uvedl, že je třeba do obrany kybernetické infrastruktury ČR „investovat lidi, prostředky, finance a také úsilí“. Ministr vnitra Jan Hamáček zase sdělil, že na řešení kybernetického útoku ministerstvo zahraničí „již několik měsíců“ pracuje jak s odborníky NÚKIB, tak i jeho rezortem. Premiér Andrej Babiš později doplnil, že útokem se bude zabývat Bezpečnostní rada ČR, a to po skončení vládních prázdnin.

Koncem července v Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ) uvedli, že v souvislosti s kybernetickým útokem byly zahájeny úkony trestního řízení. Dodali, že hackeři se nedostali k citlivým informacím - pronikli jen do několika e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva, ale nemohli proniknout na server, přes který se provádí úřední korespondence.

Nejedná se však o první případ, kdy je z útoku viněno Rusko. Již dříve Bezpečnostní informační služba ČR obviňovala Moskvu z jednoho z kybernetických útoků na české MZV, a to v letech 2016 a 2017. Tehdy se jednalo o tzv. hackerskou skupinu Turla. Na ruském ministerstvu zahraničí v té době na zprávy reagovali a označili je za strašidelné příběhy, které patří k módnímu trendu obviňování Ruska.