Sněmovna obdržela senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana 31. července. Dnes v pátek 6. září  se návrhem začne zabývat ústavněprávní výbor Sněmovny. Zatímco žaloba se k Ústavnímu soudu dostane v případě, že pro návrh bude hlasovat aspoň třípětinová většina, což znamená minimálně 120 z 200 poslanců, možnost uvedená Kalvodou rýsuje jednodušší cestu.

K tomu, aby byl prezident zbaven pravomocí, stačí podle Kalvody nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů. Sněmovna a Senát by přitom musely schválit v této věci totožné usnesení v tom smyslu, že hlava státu není schopna zastávat úřad. „Prezidentské pravomoci by pak přešly na další ústavní činitele – premiéra a předsedy obou komor parlamentu. Samotnému prezidentovi by zůstaly vlastně jen dvě – podat rezignaci anebo se odvolat k Ústavnímu soudu,“ uvádí Seznam Zprávy.

Podle článku 66 Ústavy, na který se Jan Kalvoda odkazuje, by prezident nebyl zbaven pravomocí s konečnou platností. Mohl by se svých pravomocí znovu ujmout, kdyby jedna z komor parlamentu vzala později své rozhodnutí zpět.

„Nejde ani o to prezidenta svrhnout," říká Kalvoda, podle něhož jde spíš o to demonstrovat, že si systém dovede poradit v případě, kdy prezident například překračuje Ústavou dané pravomoci.

Otázkou zůstává interpretace, co je „neschopnost vykonávat úřad“, o níž se v článku 66 píše. Seznam Zprávy připomíná, že článek o přenesení pravomocí se objevil počátkem 70. let minulého století, když tehdejší prezident Ludvík Svoboda kvůli vážné nemoci nebyl schopen prezidentský úřad vykonávat, ale rezignovat odmítal. Od té doby se odstavec o neschopnosti vykonávat úřad spojuje zejména s vážným zdravotním stavem.

„Hranice mezi ‚neschopností‘ a neochotou konat podle pravidel, eventuálně kvalifikovanou neochotou až po velezradu se stírá a prolíná,” míní advokát.

Pro spuštění procesu podle Kalvody stačí jen popsat projevy chování prezidenta, který byť něco slíbil v prezidentském slibu, to z nějakých důvodů nedodržuje.

Ústavní žaloba na prezidenta Zemana

Návrh žaloby spočívá v tom, že prezident Miloš Zeman měl svými skutky několikrát porušit Ústavu ČR. V návrhu je prezidentovi vytýkáno osm případů jednání, které začínají nečinností v případě jmenování či odvolání členů vlády a končí vystupováním v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Uvádí se, že podnětem k žalobě mělo být údajné ovlivňování justice ze strany prezidenta a zaměstnanců Hradu. Nově se do žaloby dostalo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka z postu ministra kultury.

Senát návrh ústavní žaloby přijal, když pro něho hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů. Ke schválení bylo potřeba minimálně 45 hlasů. Navíc proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.