„Čtyři miliony uprchlíků u nás našly azyl. Do určité chvíle táhneme toto břemeno, ale omlouvám se, nemůžeme to dělat donekonečna. Pokud nebude vytvořena bezpečnostní zóna a jestli nedostaneme slíbenou pomoc od Západu, budeme muset otevřít své dveře. Ať sami vidí, jaké to je. Samozřejmě budeme i nadále podporovat uprchlíky, dokud můžeme. Ale existuje nebezpečí nové vlny uprchlíků,“ řekl Erdogan v Ankaře před členy vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje.

Turecký prezident dodal, že Ankara rozpracovala návrh na vytvoření bezpečnostní zóny na severu Sýrie, která může částečně vyřešit problém pobytu syrských uprchlíků.

„Máme skvělou nabídku: vytvořme pro ně společně takovou zónu, postavíme pro ně domy, vytvoříme kolem nich zahrady, aby tam mohli žít v lidských podmínkách a bezpečně. Dáme jim pruty místo ryb. A budou v pořádku a Turecko se začne cítit lépe,“ řekl Erdogan.

Prezidenti a premiéři členských států EU se v polovině března 2016 dohodli s Tureckem na společném plánu boje proti migrační krizi. Jde mimo jiné o poskytování finanční pomoci Ankaře při přijímání uprchlíků, návratu do Turecka všech nelegálních přistěhovalců, kteří přišli do Řecka z tureckého území, a přijímání legálních syrských migrantů z Turecka do EU podle formule jeden pro jednoho.

Dříve se uvádělo, že turecké úřady provedly přesídlení přes 40 tisíců syrských uprchlíků z Istanbulu do dalších provincií země. Uprchlíci, kteří neměli registraci ve městě, ho museli opustit již do 20. srpna.

„4 606 syrských občanů bez registrace v Istanbulu bylo posláno do uprchlických táborů, 35 tisíc Syřanů registrovaných v jiných tureckých provinciích bylo vyhoštěno z Istanbulu na jejich registrační místa v Turecku. Dalších 1 305 lidí dobrovolně opustilo Istanbul a odjelo do Sýrie,“ sdělil turecký náměstek ministra vnitra İsmail Çatakli.

V posledních letech do Turecka přišlo asi 3,6 milionu uprchlíků ze Sýrie. V deseti tureckých provinciích pro ně bylo postaveno přes 20 táborů a kontejnerových táborů, ve kterých jsou školy a lidé mají lékařskou pomoc a jídlo. V nich však žije pouze pětina uprchlíků, zbytek je rozptýlen po různých městech země, což často vede ke konfliktům mezi uprchlíky a místními obyvateli.