Ministerstvo analýzou chtělo zjistit, zda opatření na zlepšení kvality ovzduší v Česku mohou za stávajícího působení škodlivin proudících ze zahraničí zlepšit ovzduší až na podlimitní úroveň. Výsledky analýzy ukázaly, že nemohou.

„Zahraniční zdroje se podílí na znečištění v České republice asi 50 procenty, obecně to platí pro znečištění polétavým prachem i benzo(a)pyrenem. Ovlivňují kvalitu ovzduší zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění ze zahraničí, primárními emisemi z polských domácností,“ shrnula pro iDNES tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Nejhorší situace je tradičně v Moravskoslezském kraji

Specifická situace nastává v Moravskoslezském kraji, který jednak leží na hranicích s Polskem a navíc má vlastní velké zdroje znečištění. Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu, který analýzu zpracoval, uvedla, že v tomto kraji je podíl zahraničních zdrojů menší.

„Na nejvíce znečištěných lokalitách v obcích Moravskoslezského kraje je podíl zahraničních zdrojů menší, protože v těchto lokalitách je větší příspěvek místních významných zdrojů. Na druhou stranu v lokalitách, jako jsou Věřňovice, může být naopak i větší,“ oznámila Krejčí.

Modelové výpočty Ostravě potvrdily, že zahraniční zdroje stojí za 30 až 40 procenty znečištění. Mluvčí Roubíčková ale uvádí, že oblasti bez místních velkých zdrojů může Polsko ovlivňovat až z 80 %.

„Problémem pohraničních oblastí kraje jsou hlavně emise z polských lokálních topenišť. Velké emisní zdroje jsou v Polsku dál od hranice a zasahují plošně větší území,“ dodává Krejčí.

Karvinsko

S tímto problémem se potýkají například Věřňovice na Karvinsku, kde stanice hlásí jedny z nejvyšších čísel znečištění. Starosta Dolní Lutyně, do které Věřňovice spadají, Pavel Buzek to přičítá špatné poloze obce.

„Jsme nízko, v nivě řeky Olše, i proto se tady smog drží. Obec je téměř celá plynofikovaná a desítky lidí si vyměnily kotel prostřednictvím dotací. Ale když je bezvětří, je špatně. Jsme blízko hranice a na polské straně je také hodně malých zdrojů,“ říká starosta.

Za zbylé znečištění ovzduší podle analýzy mohou ze 30 % domácí kotle a z 20 procent doprava. Na domácí průmysl a energetiku připadají jednotky procent.

Změny jsou nutné v Polsku

Odborníci uvádí, že pokud v Polsku neproběhnou určité změny, situace se v Česku nezmění.

„I kdybychom uskutečnili na naší straně hranic veškerá opatření ke zlepšení kvality ovzduší, nemůžeme dosáhnout imisních limitů,“ uvádí meteoroložka Krejčí.

Polsko své zdroje začalo regulovat až v posledních letech. Až od roku 2015 tam samosprávy mohou zakazovat určité typy kotlů a paliv, loni Polsko odstartovalo dotační programy pro domácnosti.

„Faktem ale zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě. Efekt realizovaných opaření se proto projeví až zhruba v horizontu roku 2030. Ministerstvo životního prostředí již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí. K větší spolupráci jsme vyzvali i Evropskou komisi,“ uvedla na závěr mluvčí Roubíčková.

Nejvíce oxidu dusičitého v ČR je v Praze, Brně a Plzni

Vědci z Centra pro životní prostředí v březnu a dubnu monitorovali hodnoty oxidu dusičitého ve 200 lokalitách v devíti krajských městech. Kromě Prahy patří mezi nejvíce znečištěná města také Brno a Plzeň.

„Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje,” uvedli vědci.

Hodnoty se v těchto místech podle výsledků studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu. Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, a negativně ovlivnit zdraví dětí.