Huntingtonova choroba je dědičným neurodegenerativním onemocněním mozku, které způsobuje snížení mentálních schopností člověka a poruchy v jeho koordinaci a emotivním stavu. Může za to toxická bílkovina huntingtin, kterou v roce 1872 objevil americký lékař George Huntington.
Obvykle se neléčitelná nemoc začíná projevovat u lidí ve věku 30 až 50 let, přičemž rodiče ji přenášejí až na polovinu svých potomků. Postihuje asi 7 ze 100 tisíc lidí ve světě a v Česku jí trpí asi 1 tisíc lidí.
Dne 3. září Centrum PIGMOD (Pig Models of Diseases) v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR informovalo o tom, že jeho vědcům se společně s nizozemskou firmou uniQure podařilo dosáhnout průlomu v léčení Huntingtonovy choroby. Jde o novou metodiku genové terapie, která byla vyzkoušena na miniprasatech.
„Miniprasata jsou jak pro výzkum, tak pro genovou terapii víc než příhodná. V dospělosti jsou totiž co do váhy i velikosti orgánů velmi podobná lidem,“ uvedl ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.
Provedený výzkum českými a nizozemskými oborníky prokázal, že nová metoda terapie je efektivní a zároveň bezpečná. Díky tomu ji schválil a dokonce i jí udělil prioritu americký státní úřad na kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten povolil zahájení klinických pokusů na lidech, k nimž má dojít již v druhé polovině tohoto roku v USA.
Vědci věří, že jejich metodika může úplně zastavit postup choroby tím, že vyplaví toxický protein z lidského organismu. Motlík k tomu dodal, že by se nemocné buňky měly uzdravit, avšak upozornil na to, že metodika nemá možnost vrátit do mozku člověka již zničené neurony.