Navenek byl Joe Biden Porošenkovi laskavým patronem |
Ukrajinské vměšování do prezidentských voleb v USA ve prospěch Demokratické strany svým způsobem „shořelo“ současně s Muellerovou zprávou, nicméně aféra, pro niž se v amerických médiích vžil pojem „Ukrainegate“, je výrazně širší. A klíčovou roli v ní sehrávají dva ukrajinští generální prokurátoři: Viktor Šokin a jeho nástupce Jurij Lucenko, který je ostatně ve funkci dodnes.
Viktor Šokin posléze v médiích tvrdil, že u „Strýčka Joa“ upadl v nemilost, protože nechal vyšetřovat celý balík trestných kauz souvisejících s někdejším ministrem životního prostředí Mykolou Zločevským a jeho plynárenskou těžební firmou Burisma. V té době už v její správní radě zasedal Bidenův syn Hunter i nevlastní syn bývalého amerického ministra zahraničí Johna Kerryho Devon Archer. Ani jeden z nich v Kyjevě mnoho času nestrávil, ale Burisma jim přesto vyplatila 3,5 milionu dolarů, což nyní u Trumpa považují za odměnu za to, že Joe Biden, druhý muž Spojených států, „kyjevské“ podrží a nebude jim koukat pod prsty. Mimochodem, přes Bidena nakonec do Kyjeva doputovaly 1,8 miliardy dolarů…
A tak Viktor Šokin skončil a ve funkci jej před třemi lety nahradil Jurij Lucenko. A krátce na to bylo veškeré vyšetřování Zločevského i milionů dolarů kolem Burismy zastaveno.
Jenže… letos v březnu Porošenko drtivě prohrál prezidentské volby a Lucenko, jako správná korouhvička, všechna vyšetřování znovu oživil. Najednou do médií začaly „unikat“ zprávy o nových zločinech Zločevského, o úplatcích pro Huntera Bidena, Devona Archera a s nimi i pro dalšího člena vedení Burismy, někdejšího polského socialistického premiéra Alexandra Kwasniewského, přičemž miliony dolarů měly končit na jejich účtech v daňových rájích… Už na jaře se objevily „zaručené zprávy“, že Lucenko nejenže znovu rozjel vyšetřování, ale současně příslušné dokumenty snaživě předal i Giulianimu.
Jenže… ve chvíli, kdy se Giuliani na jaře už chystal do Kyjeva k osobním jednáním, vstoupil do hry s různými pohrůžkami „loutkovodič“ prezidenta Zelenského, bezskrupulózní oligarcha Ihor Kolomejský, a v následně eskalované situaci Giuliani svůj „trip“ na Ukrajinu raději zrušil. Místo toho bylo, mimochodem, proti Kolomejskému v USA podáno několik žalob kvůli zpronevěře stovek milionů dolarů, ale kauzy jsou zatím v běhu a ukrajinského oligarchu s izraelským a švýcarským občanstvím podle všeho nijak neznervózňují. Přitom měl podle kyjevských médií údajně dokonce vyhrožovat Giulianimu, že pokud se bude plést do Ukrajiny, začnou v Trumpově okolí umírat lidé…
A tak se stalo, že týden po Kolomejského výhružném vystoupení znovu otočil i generální prokurátor Lucenko. Už v dubnu zastavil veškerá vyšetřování kolem Burismy a prohlásil, že firma má přece svaté právo „platit svému vedení, kolik bude chtít“. A tento stav platí fakticky dodnes.
Není proto vcelku divu, že Zelenský aktuálně v kauze „strýčka Joa“ Bidena hraje spíše mrtvého brouka. Má pocit, že má stále ještě čas. Trumpova administrativa ho ale k rozhodnutí tomu ale neustále tlačí. Takže odkrýt zločiny domácího i amerického establishmentu? Co když se ale stane stejný zázrak, jako minule, a Trump za rok překvapivě prohraje?
Není v dnešní době snadné být „svobodným“, „demokratickým“ a „svrchovaným“ státem, „součástí Západu“…