Podle premiéra Slovensko před 27 lety definitivně právně potvrdilo, že bere svůj osud do vlastních rukou.

„Slovenská republika je nyní demokratickou zemí, která ústavní cestou dokázala zvládnout i takové politické pohyby, jejichž svědky jsme byli před rokem a půl,“ řekl Pellegrini ve videu na sociální síti.

Rovněž tvrdí, že se může zdát, že 27 let je dostatečná doba na vyřešení všech společenských změn, které přinesl demokratický režim a následná hospodářská a sociální transformace. „Na druhou stranu, když se podíváme na staleté budování demokracie vyspělých a dnes velmi úspěšných zemí, je 27 let opravdu krátká doba. Je normální, pokud jsme se během nich, jako společnost, dopustili i selhání,“ řekl předseda vlády.

Podle něj je ale zapotřebí si uvědomit, že nestačí jen vytvořit dobrá pravidla. Myslí si, že je nezbytné dostat tato pravidla do povědomí lidí, vytvořit k nim úctu a hluboce zakořenit společenský standard, že se tato pravidla nepřekračují.

Moderní slovenská ústava je tak podle Pellegriniho srovnatelná s ústavami starších demokratických zemí, plně respektuje všechny základní lidská práva i svobody a umožňuje vytvářet nejen demokratický a právní, ale také sociální stát. „Respektujme tedy Ústavu, utvořme spravedlivý stát a buďme hrdí na naši ústavu a naši zemi,“ vyzval premiér.

Den 1. září, kdy parlament v roce 1992 schválil ústavu, je na Slovensku státním svátkem. Přijetí základního zákona státu předcházelo přijetí červencové Deklarace Národní rady SR o svrchovanosti Slovenské republiky.

Ústava by podle Čaputové měla mít větší stabilitu

Současná prezidentka Zuzana Čaputová u příležitosti Dne ústavy v televizním pořadu RTVS O 5 minut 12 vystoupila s kritikou, která se týkala toho, že se tento základní právní dokument velmi často mění. Podle ní by měla být v tomto směru větší rigidita a stabilita. Od roku 1992, kdy Národní rada SR schválila ústavu, tak byla celkem 19x novelizována. Jako příklad prezidentka uvedla Českou republiku, kde se ústava změnila o poznání méněkrát.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o základní zákon, měl by mít větší právní stabilitu. Existuje řada modelů, které mohou změnit současný stav, což samozřejmě závisí na tom, na čem by se NR SR shodl. Mohu zmínit například, že by o ústavních změnách rozhodovali občané v referendu, nebo dvoukomorový parlament a jako třetí možnost vzpomenu systém, kdy by ústavní změny musela odsouhlasit NR SR ve dvou po sobě jdoucích volebních obdobích,“ řekla Čaputová.

Stejně tak nejvyšší představitelka Slovenska považuje pravomoce prezidenta za dostatečné a domnívá se, že nejsou slabé. „Větší problém vidím spíše v jejich výkladu, jejich použití nebo sporném výkladu, například u jmenovacích pravomocí prezidenta,“ poznamenala. Nicméně by viděla důvod k rozšíření pravomocí prezidenta, pokud jde o právo veta.