Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nařídil prodej značky Toma jako podmínku spojení skupiny Mattoni 1873 s českou, slovenskou a maďarskou pobočkou PepsiCo. O této události začátkem týdne informoval portál E15. K akvizici PepsiCo došlo již v roce 2018. Ke zprávě o daném prodeji se pro Sputnik v písemném komentáři vyjádřil JUDr. Stanislav Grospič. Podle jeho názoru se jedná o přirozený, ale dost smutný proces, který pokračuje již od začátku 90. let.

„V případě značky TOMA to není první, a s velkou pravděpodobností ani poslední, prodej ‚národní‘ značky nadnárodní společnosti. Dochází k tomu díky společenským a ekonomickým změnám nastaveným v devadesátých letech minulého století. Dnes sklízíme ovoce velice kontroverzní privatizace národního majetku. Stát má v této souvislosti slabé postavení,“ uvedl politik.

Podle pana doktora Grospiče antimonopolní úřad, v tomto případě Úřad pro dohled nad hospodářskou soutěží, nezohledňuje národní zájmy, ale, konec konců, mu to ani nepřísluší. Místopředseda ÚV KŠČM je přesvědčen, že tento formální požadavek antimonopolního úřadu nijak nezabrání vzniku faktického obchodního kartelu.

„Považuji však za špatné a tragické, že se do rukou nadnárodního subjektu dostává kontrola vodních zdrojů. V případě obchodní značky TOMA jde o vlastnictví Adršpašského pramene. To v době, kdy voláme po veřejné ochraně, vlastnictví vodních zdrojů, není dobré,“ podotkl doktor Grospič.

Globalizace výroby je v rozporu s národními zájmy

Pivovarský průmysl není výjimkou. Zejména největší pivovary jsou současně ve vlastnictví zahraničních majitelů. Například Plzeňský Prazdroj provozuje japonský majitel a Pivovary Staropramen jsou vlastněné americkým koncernem. I skupina Karlovarské minerální vody je od roku 1994 vlastněna italskou podnikatelskou rodinou Pasquale. Pana doktora Grospiče jsme se zeptali, zda prodej džusu Toma můžeme považovat za pokračování globalizace ve výrobě.

Tato tendence je zčásti dána i požadavky Evropské unie. 

„Je to neustálý vývojový trend kapitalistické ekonomiky, ve kterém se odráží stále větší koncentrace monopolů a obchodních kartelů. Je obtížné se mu bránit, a zvláště v rámci Evropské unie, která výrazně sjednocuje ekonomický trh, často i proti národním zájmům jednotlivých členských států. Z hlediska menších a drobných vlastníků, výrobců, a i ochrany národních zájmů, je to špatné. Tato pravidla přijala Česká republika, jak jsem již zmínil, v devadesátých letech minulého století. V rámci privatizace nebyly dostatečně ošetřeny důležité obchodní značky, které by zachovaly větší ekonomický prostor pro český stát,“ uvedl politik.

Závěrem Stanislav Grospič dodal, že ve výsledku tato událost vede k vývozu vodních zdrojů Česka do zahraničí. „Do budoucna to může mít podstatný vliv na soběstačnost České republiky v základních surovinových zdrojích a vodě,“ konstatoval.

Sputnik mimo jiné požádal i Svaz výrobců nealkoholických nápojů, aby se k události vyjádřil, a to proto, abychom mohli představit i podnikatelský názor na prodej značky Toma. Odpověď na naše dotazy jsme však zatím neobdrželi.

Jak je to s konzumací džusu v ČR?

Pokud se zaměříme na největší hráče na trhu nealkoholických nápojů, pak zjistíme, že v čele stojí skupina Mattoni a PepsiCo, dále následuje Kofola, Coca Cola a Red Bull. Podle portálu Denik.cz spotřeba nealko nápojů v roce 2016 v ČR vzrostla skoro o dvě procenta. V tomto roce každý Čech vypil v průměru 215 litrů. Když se podíváme na složení spotřeby nealkoholických nápojů, zjistíme, že limonády se na spotřebě nealka podílejí z 57 procent, čtvrtinu činila balená voda, sirupy představovaly 15 procent a džusy – pět procent.

Informační portál Casopislamour.cz cituje studii z roku 2016, podle které průměrný Čech zkonzumuje pouze 5,2 l ročně čili sotva 14 ml džusu denně. V Polsku je toto číslo značně vyšší – Poláci vypijí 11,9 l. Naopak méně džusu se spotřebuje v Litvě (4,8 l) a v sousedním Slovensku (4,1 l) za rok. Česko je překvapivě v podprůměru celoevropské spotřeby džusu, která se podle zmíněného průzkumu v letech 2010-2014 pohybovala kolem 13,3 litrů na osobu. V žebříčku vede Německo, kde spotřeba je téměř 30 litrů na osobu.

Když se podíváme na globální trendy ve spotřebě nealkoholických nápojů, zjistíme, že se do nich promítá trvající trend zdravého životního stylu. Zejména podle článku na portálu Investičníweb.cz je hlavním celosvětovým trendem v oblasti nealkoholických nápojů v roce 2015 preference zdravých, nesycených a neslazených nápojů. Jedná se v první řádě o vody a také energetické nápoje.