Akci zahájila vojenská přehlídka jednotek, které již byly z velké části vyzbrojeny novými útočnými puškami polské výroby, píše ČTK. Polský prezident pak ve Varšavě polemizoval nad tím, že k dané válečné katastrofě, která vypukla na začátku září tím, že Německo zaútočilo na Polsko, vlastně vůbec nemuselo dojít.

„Možná by nebylo válečné apokalypsy, kdyby se Západ ostře postavil proti anšlusu Rakouska, proti pronásledování Židů, kdyby mezinárodní společenství stanulo na obranu Československa,“ řekl Duda.

​Nejvyšší představitel Polska pak ve svém projevu dále dodal, že „musí být jasné, že každá agrese narazí na rozhodnou odpověď. To je výzva současnosti“. Osobně přitom strategii „zavírání očí“ považuje za způsob, kdy v podstatě souhlasíme s dalšími útoky.

Nebál se také silných slov, kdy tvrdil, že se „lidstvo z té strašlivé válečné lekce jen málo poučilo“. Argumentoval tím, že dnes ve světě stále dochází k etnickým čistkám či genocidě. Konkrétně pak zmiňuje, že k něčemu podobnému nedávno došlo v bývalé Jugoslávii či ve Rwandě.

Duda o Polácích: „Náš národ se nikdy nevzdal.“

Andrzej Duda mluvil i o vyhlazovacích táborech, které Němci tehdy na území Polska vybudovali. Podle jeho názoru by měli Poláci tyto tábory zachovat. Proč? Chce, aby tím světu ukázali, co dokáže člověk způsobit jinému člověku. A tak i přesto, že „Němci ponížili Poláky tím, že na polském území vybudovali mašinerii vyhlazování“, musí tyto tábory jako památky zůstat.

​V projevu polského prezidenta, během kterého se někteří váleční veteráni neubránili slzám, zaznělo, že se polský národ nikdy nevzdal, i když odhadem ve válce přišel o pětinu svého obyvatelstva.

„Náš národ se nikdy nevzdal. Existoval podzemní stát, podzemní armáda, partyzáni v lesích. Mládež ve Varšavě v srpnu 1944 povstala proti Němcům, mnohdy s holýma rukama – tak toužili po pomstě. Povstalci byli rozdrceni. Stalin zastavil svá vojska na Visle a počkal, až povstání vykrvácí,“ pronesl Duda.

Mimo jiné prezident poděkoval západním spojencům za podporu, což polskému protikomunistickému hnutí Solidarita pomohlo k vítězství. Stejně tak tato podpora přispěla i ke sjednocení Německa.

Kdo se vydal do Polska?

Uctít památku obětí druhé světové války, jež vypukla 1. září 1939, přijely do Polska i známé zahraniční osobnosti. K nim můžeme zařadit například německou kancléřku Angelu Merkelovou či amerického viceprezidenta Mikea Pence. S účastí neotálel ani český prezident Miloš Zeman a zúčastnit se v zpomínkových akcí ve Varšavě se rozhodla také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Polská televize navíc uvádí, že se do Varšavy vydaly delegace ze čtyř desítek států, celkem tedy asi 250 hostů, včetně 17 hlav států. Jak uvedl Duda, cílem těchto vzpomínkových akcí je to, aby se dané události už neopakovaly.

Rusko nebylo pozváno

Uvádí se, že Polsko na akci pozvalo spojence NATO, EU a Východního partnerství, ale Rusko nebylo pozváno.

Podle oficiální verze nebylo Rusko pozváno, jelikož nepatří k žádné z těchto organizací. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov k věci dodal, že žádné vzpomínkové události v jakékoli zemi na světě, které pojednávají o výročí Velké vlastenecké války a druhé světové války, nelze bez účasti Ruské federace považovat za úplné.