Podle českého ministerstva životního prostředí, které kladný posudek vydalo, stavba nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 megawatt bude mít přijatelný vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel. Plány na stavbu jednoho až dvou nových bloků nechala úřadu posoudit společnost ČEZ.

Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf, který v dolnorakouské zemské vládě zastává také funkci ministra životního prostředí, a bývalá rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová chtějí od Prahy vědět, kdo budování nových reaktorů bude financovat. „Pak můžeme prověřit, zda je u EU možná žaloba kvůli státní podpoře (financování),“ řekla Köstingerová.

Prodloužení životnosti stávajících reaktorů

Oběma rakouským politikům se nelíbí ani plánované prodloužení životnosti stávajících reaktorů. Firma ČEZ zatím měla strategii provozování těchto bloků přibližně do roku 2035. Letos uvedla, že prověřuje možnosti jejich provozu asi do roku 2045.

Pernkopf dodal, že chce od EU jasný signál. „Není možné, aby některé země pod pláštíkem ochrany klimatu nyní stavěly jaderné elektrárny,“ řekl s tím, že nukleární elektrárny jsou nebezpečné, drahé a nejsou prostředkem ochrany klimatu.

Již v pátek se proti vydání EIA vyslovilo rakouské ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu, které spravuje agendu někdejších ministerstev životního prostředí a zemědělství.

Český vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že proběhla jednání i s obyvateli Maďarska, Rakouska a Německa.

„Jaderné zdroje chápeme v celé jejich šíři, proto nás logicky zajímaly, zajímají a zajímat budou názory veřejnosti. A to nejen tuzemské, ale také našich sousedů. O Dukovanech II se tak průběžně jednalo s obyvateli Maďarska, Rakouska i Německa,“ oznámil ministr.

Pouze odborný podklad

Je třeba poznamenat, že závazné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí není povolením stavby, ale pouze odborným podkladem pro další řízení. Dokument navíc obsahuje 47 podmínek, jejichž splnění má minimalizovat dopady záměru na zdraví obyvatel i životní prostředí.

„V rámci procesu EIA obdrželo MŽP cca 16 000 připomínek ze stran široké veřejnosti, a to převážně z Rakouska. Většina z nich tvořila předem připravený text, bylo identifikováno cca 10 tzv. vzorů. Připomínky z velké části uváděly nesouhlas obecně s jadernou energetikou, poukazovaly na problematiku konečného uložení vyhořelého jaderného paliva, alternativní zdroje energie, konkrétněji se věnovaly např. tématům přeshraničních vlivů na území Rakouska a SRN, jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a potenciálního nedostatku technologické vody v souvislosti s klimatickými změnami. Souhlasná vyjádření s dílčími připomínkami byla naopak prakticky bez výjimek obdržena od dotčených obcí v okolí posuzovaného záměru a také od krajských samospráv,“ uvádí se ve zprávě.

Dukovany a Temelín

Obě české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín byly postaveny na základě sovětských projektů. Starší z nich – Dukovany – byla spuštěna v letech 1985-1987, má čtyři energetické bloky o celkovém výkonu 2040 MW. Palivo oběma jaderným elektrárnám dodává ruská státní korporace Rosatom.

Na začátku července Karel Havlíček novinářům oznámil, že vláda rozhodla o stavbě nového energetického bloku v Dukovanech o síle 1200 MW, který nahradí jeden ze starých. Odhadovaná cena stavby bloku je podle ministra přes 100 miliard korun. V srpnu Havlíček uvedl, že stavba nového energetického bloku začne asi v roce 2030, dokončen by mohl být do roku 2040.

Do vyhlášeného tendru se už na začátku roku 2018 přihlásilo šest společností: ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americký Westinghouse a společný projekt francouzské Areva a japonského Mitsubishi Atmea.