Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pátek podnikla svou první návštěvu Rakouska. Během společné tiskové konference se svým protějškem Alexandrem Van der Bellenem poděkovala za pomoc, kterou Rakousko poskytlo její zemi před třiceti lety.

„Rakousko bylo v období totality pro Slováky nadějí, že svobodný svět za ostnatým drátem existuje,“ prohlásila Čaputová. „Děkujeme za otevření hranic našim občanům, což rovněž významně přispělo k pádu železné opony a návratu svobody a demokracie do naší části Evropy. Chci vás ujistit, že Slovensko nezapomíná a nesmírně si vašeho tehdejšího rozhodnutí váží. I proto je dnes naší povinností udělat vše proto, abychom si naši svobodu chránili,“ dodala.

Čaputová uvedla, že obě hlavy státu se svým občanům snaží nabídnout alternativu v podobě slušnosti, spravedlnosti a věcného tónu v politice. Van der Bellen na slovenské prezidentce vyzdvihl její odhodlání hájit hodnoty právního státu a lidských práv.

„Těší mě, že Slovensko má prezidentku Zuzanu Čaputovou,“ uvedl.

Hospodářství a klima

Čaputová a Van der Bellen rovněž promluvili o hospodářských vztazích mezi oběma zeměmi. Podle Čaputové jsou vzájemné vztahy díky členství v Evropské unii nejlepší od jejich vzniku. To se projevuje v první řadě na konkrétních projektech. Slovenská prezidentka připomněla, že rakouské firmy zaměstnávají více než 45 tisíc lidí na Slovensku a že tisíce slovenských občanů pracuje v Rakousku.

Van der Bellen podotkl, že Rakousko je druhým největším investorem na Slovensku a vyzdvihl práci Slováků ve své vlasti, a to zejména tisíců zdravotních sester a ošetřovatelek. Podle něj si jejich práce rakouské rodiny „nesmírně váží“.

Oba se dotkli i tématu životního prostředí a změn klimatu. Obě země se jako jediné ve střední Evropě zavázaly k dosažení bezuhlíkového hospodářství k roku 2050. V této souvislosti se rakouský prezident dotkl výstavby jaderné elektrárny ve slovenském Mochovci. Podotkl, že se Rakousko vzdalo jaderné energetiky již více než před deseti lety. Pochválil však komunikaci se Slovenskem o této věci.

Rozšiřování EU na Balkán

Oba státníci mluvili i o rozšiřování hranic Evropské unie na Balkán.

„Oba doufáme, že během tohoto roku se rozběhnou přístupová jednání,“ prohlásil Van der Bellen.

Dříve se Evropská komise vyjádřila proti plánům Srbska podepsat dohodu o bezcelním obchodu s Eurasijským ekonomickým svazem. Stát se to má 25. října.

Dříve v pátek slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák označil srbské kroky za matoucí.

„Pokud myslíte svou evropskou orientaci vážně, pak zřejmě činíte politická rozhodnutí, která vás k ní přibližují. Toto není jeden z nich,“ řekl Lajčák na neformálním zasedání ministrů zahraničí EU.

Kandidátská země musí svou politiku přivést do souladu s politikou EU, a to i v otázce protiruských sankcí.

„Dokud pokračují jednání, dokud nejsme členy EU, máme právo uzavírat smlouvy o volném obchodu se třetími státy,“ reagoval ministr vnitřního a zahraničního obchodu Rasim Ljajić v rozhovoru pro Sputnik.