Informaci o záměru Donalda Trumpa, koupit od Dánska Grónsko, považovali mnozí za další protitrumpovskou kachnu.

Americký liberální tisk, který vede už několik let tuhý boj proti svému prezidentovi, je něčeho takového schopen. I přes veškerou extravaganci samotného Trumpa je ve vymýšlení nejrůznějších nesmyslů nepřekonatelný. A vůbec, je něco divokého na myšlence prodeje části území i s jeho obyvateli nějakým státem druhému bez jakýchkoliv historických, etických a dalších souvislostí.

Ve světové historii se dají případy „komerční“ změny státních hranic spočítat na prstech jedné ruky. Hranice se vždy měnily prolitou krví, mnohem řidčeji v důsledku ultimát, která slabší strana nedokázala odmítnout. V nejznámějším případu prodeje Aljašky byl iniciátorem obchodního jednání prodejce. V Petrohradu tehdy převládl názor, že v případě nové války s Anglií nebude možné udržet Aljašku a proto bude lepší se jí zbavit za částku, která na tehdejší dobu nebyla nízká. Ruští vyslanci ve Washingtonu museli dokonce „pobízet“ některé politiky, aby se dohoda o obchodu mohla uskutečnit.

K čemu bude Trumpovi Grónsko? Strategické zájmy USA jsou zde naplněny (v Grónsku a na Islandu jsou americké vojenské základny) a předpoklady existence nesčetných přírodních zdrojů nebyly prozatím prokázány (je nutné se k nim dostat skrze dvoukilometrovou vrstvu ledu). V každém případě se využití těchto zdrojů nevzdají ani sami Dánové, jichž se návrh USA mohl hluboce dotknout.

Nicméně, premiérka Dánska, Mette Frederiksen to vyjádřila velmi diplomaticky: „Grónsko není dánské. Grónsko je grónské. Skutečně doufám, že to všechno není myšleno vážně (plán koupě Grónska. – pozn. red.)“. Toto bylo proneseno v době, kdy informace o plánech Trumpa ohledně Grónska kolovala pouze v podobě řečí z doslechu nebo úniku informací, to znamená, že existovala možnost uzavřít toto téma oficiálním odmítnutím podobných zvěstí.

Americký prezident však postupoval jinak. Na svém oblíbeném Twitteru napsal: „Dánsko je velmi zvláštní země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky Mette Frederiksen, že nemá zájem jednat o možném získání Grónska, odkládám naše setkání, které se má uskutečnit za dva týdny, na pozdější dobu“.

To znamená, že Trump zrušil svoji návštěvu Dánska, která byla naplánována na 2-3. září. Poté se skandál rozhořel plnou silou. Frederiksen nazvala návrh Trumpa absurdním a ten zase nazval „odporným“ odmítnutí dánské premiérky jednat o prodeji Grónska Americe. Není přece myslitelné takhle hovořit se Spojenými státy, „dokud se nacházejí pod mým vedením“. „Bylo to nedobré prohlášení, kterým mě odkopla“, dodal Trump.

Je logické předpokládat, že celý ten křik kolem absurdního Trumpova nápadu před jeho návštěvou Dánska byl nutný proto, aby ji mohl zrušit. USA a Dánsko přestavují velmi rozdílné váhové kategorie a zrovna Dánsko nemá takový význam, aby jeho návštěva americkým prezidentem měla charakter povinnosti jako například návštěva Německa nebo Velké Británie. Její zrušení doslova v předvečer, jestliže není spojena s vyššími zájmy, je vždy výrazem krajní nespokojenosti USA s určitými kroky hostitelské země.

Skutečným americkým zájmem v Dánsku je zabránit výstavbě plynovodu Nord Stream-2, což Dánsko doposud provádělo. Používalo takové výmluvy jako požadavek ekologického zdůvodnění a garanci bezpečnosti zařízení ve své ekonomické zóně, aby mohlo natahovat dobu rozhodnutí o vydání povolení k výstavbě a narušovat tak plán lhůt nutných pro realizaci projektu.

Mimochodem, Švédsko, jehož ekonomickou zónou prochází daleko delší úsek plynovodu (a nikoliv tak malý, že jej lze položit za několik týdnů, jako v případě Dánska), zaujímá mnohem aktivnější protiruský postoj než Dánsko a dokonce se snaží hrát roli advokáta východoevropských zemí, nepřátelských vůči Rusku. Nicméně všechna nezbytná schválení od Švédska byla již obdržena a výstavba v jeho vodách jde podle plánu. Je zřejmé, že argumenty Německa mají pro Švédy dostatečnou platnost.

A hle, malé Dánsko, které se snaží plnit zájmy USA, se zatím drží, což ohrožuje časový plán spuštění plynovodu. Jedním z projevů americké vděčnosti za skutečně nenahraditelné služby měla být návštěva Trumpa v Dánsku, která byla spojena s cestou amerického prezidenta do Polska na události u příležitosti výročí začátku druhé světové války.

Avšak v červnu 2019 se v Dánsku dostala k moci po vítězství ve volbách středo-levá koalice vedená Mette Frederiksen. Nová premiérka se také prohlašuje za odpůrce Severního proudu 2, ale ne už tak fanaticky, jako její předchůdci a obhajuje vyváženější zahraniční politiku.

Navíc, jak se krátí lhůty, argumentace Německa, nejdůležitějšího dánského partnera, významně zesílila a Dánsko čelí perspektivě mnohamiliardových pohledávek ze strany členů konsorcia plynovodu kvůli neopodstatněnému, politicky motivovanému zdržování vydání ekologického povolení k výstavbě.

Trumpova kancelář podle všeho získala informaci o tom, že vydání povolení Dánska k pokládce plynovodu v jeho ekonomické zóně během nejbližších týdnů je věc vyřešená. Možná, že s oznámením o tom se rozhodli v Dánsku počkat do Trumpovy návštěvy, aby „nekazili politickou atmosféru“. Ve Washingtonu však zareagovali v předstihu, když Trump zrušil návštěvu skandálním a urážlivým způsobem pro všechny Dány. Zde se skutečně projevil jeho temperament. Skutečnou příčinu se rozhodli nechat skrytou, protože rozhodnutí o vydání souhlasu s položením plynovodu je suverénní právo Dánska a žádné formální důvody pro odmítnutí nemá.

V souvislosti s dokončením výstavby plynovodu Severní proud 2 lze Trumpův záměr koupit Grónsko považovat za krajně nešťastný. Odvetný krok Dánska byl evidentní a dánské veřejné mínění jej mohlo jen vřele schválit. Takže když Bílý dům rozpoutal skandál, věděl, že v případě Dánska už nemá co ztratit.

zdroj: https://www.fondsk.ru překlad: http://www.zvedavec.org