Zdravé tuky

Přibližně 5 % hmotnosti těla novorozeněte tvoří hnědý tuk. Nachází se v okolí ledvin, na krku, v horní části zad a chrání dítě před podchlazením.

Dříve se předpokládalo, že hnědý tuk mizí v dospívání, ale nedávné výzkumy ukázaly, že doslova několik gramů této látky zůstane člověku na celý život. Díky tomu se dokážeme rychle přizpůsobit chladu, a jak ukázalo, účinně okysličovat glukózu a netloustnout.

Američtí a japonští vědci si všimli, že lidé mající cukrovku a nadváhu mají zpravidla v organismu vysokou hladinu tří aminokyselin: leucinu, isoleucinu a valinu. Paradoxem je, že právě tyto látky užívají jako potravinové doplňky sportovci, aby přinutili organismus vydávat víc energie.

Ukázalo se, že příčinou je hnědý tuk. Leucin, isoleucin a valin dostává organismus z masa, ryb, vajíček a mléka. Normálně se mají dostat do mitochodrií buněk hnědého tuku. Ty zase přemění tuto energii na teplo. Čím je vrstva hnědého tuku aktivnější (aktivitu měřili podle vstřebání látek touto tkání), tím intenzivněji čistí krev od aminokyselin a tím je člověk zdravější. Když hnědý tuk není dost aktivní (například u starších lidí), začínají se leucin, isoleucin a valin hromadit v organismu. Ve větším množství souvisí tyto látky se vznikem cukrovky a obezity.

Rychlost, kterou hnědý tuk čistí krev od aminokyselin a používá je k výrobě tepla, závisí na bílkovině SLC25A44. To znamená, že se jejím prostřednictvím dá ovlivnit aktivita tukové vrstvy a tím ochránit před cukrovkou a obezitou lidi, kteří mají k tomu predispozici, domnívají se autoři výzkumu.

Nové technologie proti nadváze

Vědci z Cambridgeské univerzity (Velká Británie) dospěli k závěru, že přinutit hnědý tuk k práci dokáže také bílkovina BMP8b. Myši, kterým vypnuli gen mající na starosti jeho výrobu, měly neaktivní vrstvu hnědého tuku dokonce při velmi nízkých teplotách. I přesto, že v přírodě existuje jediný způsob, jak ho zaktivizovat: dát živočicha do chladu. Teplo vyrobené hnědým tukem umožňuje savcům přežít dokonce během zimního spánku.

Když ale biologové dokázali uměle zvýšit obsah BMP8b v organismu hlodavců, začal jejich hnědý tuk fungovat intenzivněji dokonce v obvyklých podmínkách. Navíc se část bílého tuku změnila v hnědou. V důsledku toho se zvyšovalo množství spalované energie a živočichové hubli.

Američtí genetici přistoupili k problému z jiné strany a zablokovali u laboratorních myší gen mající na starosti výrobu fermentu PexRAP. Tato látka je ve velkém množství obsažena v bílé tukové tkáni a prakticky se nenachází v hnědé. PexRAP proniká do jádra buňky, což potlačuje fungování genů souvisejících se zahříváním těla při nízkých teplotách. Právě proto bílý tuk nespaluje, ale hromadí energii. Když v něm bude uměle snížena hladina fermentu (což právě udělali američtí vědci), začne se chovat jako hnědá tuková tkáň.

Například u hlodavců, jejichž organismus nedokázal vyrobit PexRAP, nehromadily všechny zásoby tuku kalorie, ale spalovaly je. V důsledku toho vážily tyto myši méně než ty z kontrolní skupiny, měly přibližně dvakrát méně tuku. Jediná vada spočívala v naprostém zablokování genů, které vyrábějí ferment, což se negativně projevilo na fungování celého organismu. Když bylo v místnosti horko, živočichové se rychle přehřáli a dostali horečku.

Bezpečnější se ukázal postup biologů z Harvardské univerzity (USA). Navrhli transplantaci dárcovského hnědého tuku obézním lidem. Zatím otestovali tento způsob pouze na myších, které zhubly po implantaci hnědé tukové tkáně do dutiny břišní dokonce nehledě na velmi kalorické krmivo. Znormalizovala se jim také látková výměna.

Bez zásahu do genomu

Japonští fyziologové se domnívají, že pro aktivaci hnědého tuku stačí pravidelné procházky za chladného počasí nebo stálé koupání v ledové vodě. Když například stráví člověk po dobu šesti týdnů každý den dvě hodiny na chladném vzduchu, značně se mu zvýší zásoby hnědého tuku a sníží se množství bílé tukové tkáně. Spolu s ní zmizí také zbytečné kilogramy.

Další účinný způsob spočívá v pravidelném sportování. Při fyzickém zatížení vzniká v lidském organismu hormon irisin, který se podílí na štěpení tuku. Američtí a japonští vědci ukázali, že ovlivní aktivitu bílkoviny, která mění bílý tuk v hnědý. Například ve vzorcích tukové tkáně s přidaným irisinem byl obsah bílých tukových buněk téměř o polovinu menší než ve vzorcích bez tohoto hormonu. Navíc byla jeho koncentrace v krvi mladých atletů několikrát vyšší než u obézních žen středního věku.

Aktivitu hnědého tuku v organismu může zvýšit také káva. Vědci z Nottinghamské univerzity (Velká Británie) napájeli několik hodin devět dobrovolníků různými nápoji. Jedni účastníci pokusu pili kávu, jiní vodu. Vědci přitom registrovali aktivitu hnědého tuku na krku dobrovolníků s pomocí termokamery.

Již za půl hodiny po prvním šálku kávy začal hnědý tuk intenzivněji vyrábět teplo. Jinými slovy, spalovali víc energie než předtím. Voda tento účinek neměla. Autoři výzkumu se domnívají, že jde o účinek kofeinu, který zaktivizoval hnědý tuk. Kromě toho nevylučují, že podobný účinek mohou mít také jiné potraviny obsahující kofein, například čaj.

​Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.