Pane Dmitriji Olegoviči, řekněte, podíváme-li se na problematiku AIDS či HIV, aniž bychom se míchali do medicínské oblasti, existuje teorie, že tato „přízračná“ choroba může být ve skutečnosti jakousi pákou vlivu na společnost, že je to opravdu element téměř konspirační. Mohl byste to jako politický analytik okomentovat?

Víte, myslím, že onemocnění je plně reálné, je to jedno z moderních onemocnění, například v Rusku existují jistě různé verze, nakolik je kupříkladu Rusko ohroženo touto chorobou. Všichni víme, že se HIV různě projevuje u různých lidí, ne vždy končívá smrtí. Ví se, že od konce 80. let přinejmenším 100 000 lidí zemřelo (v Rusku) následkem AIDS. Je to tedy závažný problém. Nyní (pro srovnání) během občanské války na Ukrajině zahynulo 13 000 lidí a mluví o tom celý svět.  Epidemie AIDS narozdíl od chřipky není na první pohled nápadná.

Mnozí lidé příliš pozdě, až po několika letech od nákazy, zjišťují, že jsou nakaženi (HIV) či nemocní (AIDS). Většinou se to zjistí podle chorob doprovázejících AIDS. Právě proto, že je to dlouho věc neviditelná, někteří mají tendenci nevěřit, že tato choroba je reálná.

Lékaři naznačují, že způsob přenosu se mohl lišit v různých fázích vývoje viru. Nejprve byl přenos mezi homosexuály (konec 80. let). Pak se hovořilo o narkomanech o špatné hygieně, stříkačkách. V posledních letech slýcháme už o heterosexuálních stycích, o prostituci. Významnými přenašeči jsou mladí muži ve věku 25-35 let. Co je nejtragičtější: někdy přenesou chorobu na své ženy. Mladý muž neví o své chorobě. Chce založit rodinu, ožení se. Není nic tragičtějšího, když se zjistí, že syndrom snížené obranyschopnosti má rodička před prvním porodem. Je to tragické, ale stále nemůžeme mluvit o totální epidemii. Stále spíše menší procento populace je vystaveno riziku nákazy či již chorobou trpí.

Otázka také je, že dle některých teorií je AIDS uměle implementovanou chorobou. V souvislosti s tím jsou lidé propagací nesprávného životního stylu přímo směřováni k rizikovému chování. Touto cestou by určité zainteresované kruhy či přímo státy mohly ovlivňovat demografickou strukturu jiných států, tedy svých konkurentů. V takovém případě by AIDS získávala atribut strategický.

Můžu říct, že lidé v Africe odmítají věřit v realitu choroby. Z náboženských důvodů se tam třeba soudí, že jakákoli snaha ovlivnit lidskou sexualitu (kontraceptiva), je vlastně nesprávná. Tohle je poněkud růžový pohled na věc. Až příliš optimistický. Bohužel žijeme ve světě, kde se objevují ty nejneočekávanější nemoci, AIDS k nim asi patří. Na druhou stranu západní média poněkud zvláštně ozřejmují problematiku AIDS v Rusku. Když tatáž média píšou o AIDS na Západě, berou to s daleko větším klidem. Jde-li o Rusko, píšou hystericky. Většinou se kloní k tomu, že líčí katastrofickou epidemii. Že vláda nic nedělá atd. Ve skutečnosti mám pocit, že AIDS v Rusku není větší hrozbou, než jak je tomu v ostatních zemích třeba východní Evropy.

Nechci vám to moc podsouvat, jen bych upřesnil, že dle oněch konspiračních zdrojů se má za to, že AIDS je vojenským produktem. Že choroba byla uměle vytvořena. Že se vytvořily takové podmínky, aby se lidé mohli snadno nakazit. A touto cestou se prý má dosáhnout určitá kontrola nad populacemi určitých států. Pokud by se to podařilo, tyto země by se pak snadno dostaly do zóny vlivů pánů stratégů. Je to přehnané? Či na každém šprochu pravdy trochu?

Teorie o AIDS jako o biologické zbrani byla často vyvracena. Ač nejsem historikem, pamatuji si na tyto články. Hodně se vědci přeli o původ AIDS v 80. letech. Osobně nevěřím, že by někdo záměrně infikoval lidi. Jisté je, že se AIDS může stát součástí určitých i propagandistických záměrů. Určité konzervativní kruhy (i v Rusku) tuto otázku mohou vynášet na přetřes. Aby se lidé motivovali konzervativci k morálnějšímu obrazu života, byla znevažována účinnost kondomů při ochraně před AIDS. Konzervativci říkají, že nejlepší prevencí AIDS je život s jedním partnerem či naprosté zřeknutí se sexu.

Co by mělo lidstvo udělat, aby se vypořádalo s epidemií AIDS?

Jen vám dopovím o kondomech. Věřím medikům a specialistům, pokud existují prostředky ochrany. Na začátku jsem hovořil o situaci, kdy mladý muž neví o své nákaze a chce začít žít spořádaně. Možná v minulosti třeba jednou ujel, měl nechráněný sex, jednou třeba zkusil drogy. Stává se. A výsledek? Žena udělá vše předpisově správně, z hlediska morálky, přesto díky takovémuto mladíkovi se infikuje. V každém případě. Opatrnosti není nikdy nazbyt. A řešení? Lidé by se měli k sobě lépe chovat. Společnost nezná skutečnou lásku, proto tu máme zvýšenou míru prostituce. Zdá se mi, že mladí lidé přece nechtějí prodejnou lásku. Všichni toužíme po opravdových citech, skutečné lásce. Součástí toho je vzájemná důvěra a pochopení. Jiná věc je, že ne každý je v tomto konceptu úspěšný. Je třeba zvyšovat úroveň morálky. Být více všímavý k protějšku, hlavně ve vztahu muž-žena. Netvrdím, že máme žít svázaným středověkem, podle úzkoprsých prudérních norem. Musí být zkrátka více té opravdické lásky. Ty největší sexuální zločiny nejsou fyzické. Nejvíc může ranit hrubé slovo, urážka, lhostejnost. Tohle je příčina, proč lidé vyhledávají i prostituci, sahají po narkotikách. Svou roli tu sehrává i faktor chudoby, hlavně ta provinční.

Díky za tento až filozofický komentář.

Dmitrij Babič se narodil v Moskvě roku 1970. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosovova (1992). Poté pracoval v Komsomolské pravdě, byl redaktorem mezinárodního oddělení v týdeníku Moskovskije novosti. Objevil se v TV, v analytických programech na televizních stanicích TV-6 a REN TV. Od roku 2003 pracoval v agentuře RIA Novosti, potom v Rusko dnes. Zde měl na starosti politické přehledy a koordinaci mezinárodních projektů. Nyní je redaktorem portálu InoSmi. Tento portál je součástí Rusko dnes.

Poznámka: Významný Čech, který zemřel na následky AIDS, byl krasobruslař Ondrej Nepela.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.