Informují o tom slovenská média s tím, že na velvyslanectví se sídlem v argentinském Buenos Aires bude působit Rastislav Hindický. Prezidentka mu zároveň udělila přiakreditaci pro Mnohonárodnostní stát Bolívie, Chilskou republiku, Paraguayskou republiku, Peruánskou republiku a Uruguayskou východní republiku.

Vedoucím diplomatické mise ve Spojených arabských emirátech bude Michal Kováč mladší, syn prvního slovenského prezidenta Michala Kováče (1930 – 2016). Sídlit bude v Abú Zabí.

Velvyslanectví v izraelském Tel Avivu  povede Igor Maukš.

„Velmi si přeji, abyste se při výkonu své práce, podobně jako já, snažili o prosazování hodnot SR, tak aby Slovensko bylo vnímáno jako země, která reprezentuje hodnoty demokracie, spravedlnosti, mezinárodních pravidel a samozřejmě i environmentální citlivosti a dodržování lidských práv,“ vyzvala velvyslance prezidentka.

Jelikož je povolání bude podle ní náročné na osobní vztahy, diplomatům popřála štěstí i v nich.

Před pár dny bylo informováno o tom, že premiér České republiky Andrej Babiš během každoroční porady českých velvyslanců v Černínském paláci poukázal na priority jejich odborné činnosti.

Předseda vlády připomněl, že by vysoce postavení diplomaté měli na každodenním základě komunikovat s tamními médii a zároveň se snažit o pozitivní vnímání České republiky ve světové aréně.

Předseda vlády vyzval nejvyšší představitele ČR v cizině, aby v zemích pobytu vyzdvihovali úspěšnost České republiky, která má obrovskou perspektivu, roste, bohatne a vrací se ke své pozici z doby první republiky. 

„Je důležité, abychom o tom mluvili, média mají za úkol vysílat negativní zprávy, my přece dobře víme, že to funguje dobře,“ poznamenal Babiš.

„Jsem přesvědčen, že musíte být hrdí a pyšní na Českou republiku,“ podotkl premiér.

Babiš považuje vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU za zdařené.

„Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali,“ uvedl premiér.

V této souvislosti za silný blok předseda vlády označil visegrádskou čtyřku (V4). Domnívá se, že premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí.