OTP Banka má již přijímat od zájemců nezávazné nabídky, ve kterých bývají uvedeny i první přibližné rámce nabízených částek. Začátek prodeje banky týdeníku potvrdilo několik zdrojů z bankovního sektoru.

Co se týče zájemců, ani jedna ze čtyř společností informace nepopřela ani neoznačila za nepravdivé, jen je nechtěli komentovat.

Trend uvedl, že v každém případě z informací i dat, které ze slovenského bankovního trhu vycházejí již několik let, vyplývá, že tak, jak mají ČSOB, Tatra banka nebo Penta reálné důvody kupovat, tak má OTP zase reálné důvody prodávat.

„OTP Banka standardně nekomentuje tržní informace tohoto typu,“ reaguje vedoucí marketingu a PR banky Róbert Varšányi.

„Nikdy nekomentujeme potenciální akvizice nebo spekulace z trhu,“ poznamenal mluvčí Penty Gabriel Tóth.

„Nechceme komentovat jednotlivá jména a tržní dohady,“  uvedl mluvčí Tatra banky Boris Fojtík.

OTP Banku začali Maďaři na Slovensku rozvíjet na základech převzaté státní Investiční a rozvojové banky už v roce 2002.

Trend připomíná, že slovenská OTP už jednou na prodej byla, a to před létem 2008, ale vlastníci obchod po pár měsících zastavili. Důvodem byl příchod krize, který by cenu peněžního ústavu srazil dolů. Raději si ji proto ještě podrželi.

Důvodů na aktuální prodej je podle Trendu hned několik. Slovenská OTP v dalších letech přichází o své pozice, klesají jí i vlastní aktiva.

Na začátku srpna bylo informováno o tom, že centrální banky nakoupily 374 tun zlata v první polovině letošního roku, což je vůbec největší akvizice veřejných institucí v prvních šesti měsících kalendářního roku. Nákup slitků stál rekordních 15,7 miliard dolarů, což představuje jednu šestinu celkové poptávky po vzácném kovu od začátku roku 2019.

Podle The Financial Times, které odkazují na údaje Světové rady pro zlato (World Gold Council, WGC), lídři nové zlaté horečky jsou centrální banky Polska, Ruska a Číny. Ty se takovým způsobem snaží diverzifikovat své rezervy na úkor dolaru.