Moderní cenzura je nebezpečnější než otevřená totalita, je postupně tajena a začleňována do naší každodenní rutiny, říká slovinský filozof Slavoj Žižek, který komentoval únik od zasvěcených osob, který dopodrobna popisuje novou černou listinu uniklou společnosti Google.

Žižek řekl kanálu RT, že neobhajuje anarchii online, ale že by měla být zavedená určitá regulace, která by blokovala škodlivý obsah na internetu. Ale ukrývání politických motivů pro potlačování hlasů online je to, co jej nejvíce znepokojuje.

„Všichni víme, že musíme cenzurovat některé věci na určité úrovni, ale hlavní pravidlo pro mě je, že tento proces by měl být transparentní. Není tomu tak – mluvím o rozvinutém Západu – to se děje teď, když je najednou někdo zakázán a vy o tom nemůžete ani debatovat, “vysvětluje Žižek. Falešná volba mezi politicky korektní cenzurou a radikálním liberalismem je podle něj past.

Tento týden skupina Project Veritas pro konzervativní transparentnost zveřejnila dokumenty, které získala od bývalého zaměstnance společnosti Google. Vypadá to, že dokumenty potvrzují, že Google může posílit nebo změnit pořadí zpravodajských zdrojů na základě zdánlivě zkreslené sady vnitřních pravidel. Informátor Zachary Vorhiesm, který tyto postupy označil za „temné a hanebné“, také odhalil dokumenty specifikující „černou listinu“ společnosti Google, která obsahuje téměř 500 webových stránek, včetně konzervativních i levicových webů.

Žižek věří, že praktikování blacklistů a zákazů ze strany velkých společností by mohlo být pro pravicové aktivity příležitostí ukázat se jako skupina bojující proti politice establishmentu a zacílit na svou opozici. Filozof si myslí, že tato taktika se liberálům vymstí tím, že dají „novým populistům zapravdu a dá jim to pozici, kdy mohou říci: vidíte, jsme skutečná alternativa, jsme skutečně utlačováni“.

Google pravděpodobně není jedinou technologickou megakorporací s pevným sevřením digitálního menu svých uživatelů, tvrdí Žižek – ale „tento proces není podle něj jakýmsi temným spiknutím,“ spíše nenápadným skluzem „do nové, kontrolované společnosti.“

Co je na tom děsivé, je fakt, že to ani neprožíváme, jako něco pod kontrolou. Používáme pouze sociální sítě, kupujeme věci, jdeme k lékaři – a všechny údaje o nás tam jsou. Ale to jsou věci, které vnímáme jako naši svobodu. To, co vnímáme jako svobodu, se stává způsobem, jakým jsme kontrolováni.

Člověk už neví, „jestli vás sleduje tajná policie, nebo někdo čte vaše dopisy,“ a to v Žižkově mysli je to, co to odlišuje od totalitarismu minulosti. Žižek říká, že moderní ovládání je skryté a nehlášené.

Slavoj Žižek se narodil se v Lublani ve Slovinsku, na Univerzitě v Lublani vystudoval filozofii a na Univerzitě v Paříži VIII psychoanalýzu. V roce 1990 kandidoval za Liberální demokracii Slovinska na prezidenta, nicméně neuspěl. Od roku 2005 je členem Slovinské akademie věd a umění.

Žižek často ve svých textech používá příklady z pop-kultury. Má také přínos k filmové teorii, jeho názory jsou shrnuty v rámci filmu Perverzní průvodce filmem. Je známý pro své přednášky po celém světě, kde se vyjadřuje k aktuálním sociálním a politickým problémům. V těchto přednáškách a rozhovorech se často prezentuje jako marxista a komunista. U mnoha levicově smýšlejících lidí však vzbudil kontroverze vyjádřením, že v amerických prezidentských volbách v roce 2016 by hlasoval pro republikána Donalda Trumpa namísto demokratky Hillary Clintonové.

Pro svůj nekonvenční přístup je nicméně považován za jednoho z nejobjevnějších filosofů současnosti. Časopis Foreign Policy ho v roce 2012 zařadil na seznam 100 největších světových myslitelů. Byl o něm již natočen dokumentární film Žižek!.

Píše o celé řadě témat: o válce v Iráku, fundamentalismu, kapitalismu, toleranci, politické korektnosti, globalizaci, subjektivitě, lidských právech, mýtech, kyberprostoru, postmodernismu, multikulturalismu, marxismu, Davidu Lynchovi, Hitchcockovi.