Podle Vondry si ministerstvo s nižším růstem poradí. Na druhou stranu právě nižší výdaje by mohly podle něj vážně ohrozit závazek, že do roku 2021 by Česko dávalo 1,4 procenta HDP na obranu. A právě onen cíl ohledně dvou procent HDP do roku 2024 označil za nepříliš reálný. V současné době činí rozpočet ministerstva obrany asi 1,2 procenta HDP.

„S největší pravděpodobností nebudeme schopni dodržet náš závazek,“ vyjádřil se podobně i Pavel. Dále dodal, že nelze očekávat, že se budou zvyšovat obranné výdaje, když ekonomika zpomaluje svůj růst. Podle jeho slov sice reálné schopnosti české vlády rostou, jejich rychlost však není taková, k jaké se Česká republika zavázala.

Tento týden proběhla schůze mezi ministrem obrany Lubomírem Metnarem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Nakonec se dohodli na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy, tedy na 75,5 miliard korun. Oproti původnímu návrhu rozpočtu se sice jedná o navýšení, a jde také o skoro 9 miliard více než letos, nicméně až o 800 milionů méně, než byl původně přiznán obraně rozpočet na základě výhledu na příští rok.

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě požaduje, aby evropské země navyšovaly výdaje na svou obranu. Tento stav podle něj není férový vůči Spojeným státům, jelikož právě ony přispívají nejvíce ze všech států.

Metnar vyjádřil naději, že v roce 2024 již Česko svá dvě procenta bude vydávat a své závazky tak splní. S čím však nesouhlasí, je návrh opozice na to, aby dvouprocentní výdaje byly uzákoněny. Podle něj se to mělo stát ještě v době, kdy výdaje dosahovaly svého minima, a ne v současnosti, kdy je rozpočet na vzestupu. Dále zdůraznil, že od roku 2014 došlo ke zvýšení rozpočtu obrany o 60 procent.

Podle Metnara si ministerstvo s nižšími příjmy poradí. Podle něj je ještě konkrétní změny nutné posoudit, nicméně je možné, že se dotknou i nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, což z něj činí největší armádní zakázku v historii.