Dříve média uváděla, že Defender, který z Porsmouthu vyplul 12. srpna, míří do asijsko-pacifického regionu.

„Defender se připojí k lodím Britského královského námořnictva v Hormuzském průlivu. Opustil domovský přístav v Porsmouthu současně s fregatou Kent. Obě lodě budou sloužit společně se silami mezinárodních partnerů. Fregata Montrose, která zajistila už 30 průchodů průlivu, zůstane v regionu,“ uvádí se v prohlášení tiskového oddělení.

Napětí v Perském zálivu v posledních několika měsících roste. Situace se zhoršila, když Írán 19. července v Hormuzském průlivu zadržel ropný tanker s vlajkou Spojeného království za údajné porušení mezinárodních námořních předpisů. Tento krok nastal dva týdny poté, co britští námořníci zabavili íránský ropný tanker Grace 1 kvůli údajnému porušení sankcí Evropské unie vůči Sýrii.

Koalice v Perském zálivu

V reakci na poslední incident Spojené státy chtějí zřídit koalici zemí pro provádění hlídek v Perském zálivu. Svou účast potvrdila Británie, která původně chtěla zřídit evropskou misi, a Izrael, který přislíbil koalici poskytovat svá výzvědná data a další pomoc.

Americký viceadmirál Michael Gilday nedávno prohlásil, že americké námořnictvo chce, aby 80 až 90 % práce v této koalici připadla na americké partnery, zatímco USA se hlavně soustředí na zpravodajské aktivity.

Írán ze své strany varoval Spojené státy a jejich evropské spojence před jakoukoli bezpečnostní misí v regionu. V Teheránu uvedli, že jsou připraveni bránit své pobřeží a zajistit svobodu plavby.

Rusko partnerům v OSN představilo svoji koncepci kolektivní bezpečnosti v Perském zálivu. Mezi opatřeními, které Moskva nabídla na posílení bezpečnosti v regionu, je zrušení stálého rozmístění skupin států, které do regionu nepatří, vytvoření demilitarizačních zón, vznik horkých linek, výměna informací o nákupu zbraní a ozbrojených silách. Rusko také navrhuje vytvoření bezpečnostní organizace, do které by patřily Rusko, USA, Čína, Indie, Evropská unie a další zainteresované státy.

Růst napětí v Perském zálivu

Situace v Perském zálivu je již několik měsíců velmi napjatá. Mezi Spojenými státy a Íránem téměř došlo k ozbrojenému konfliktu poté, co Íránské revoluční gardy 20. června sestřelily americký bezpilotní letoun nad Perským zálivem.

V Teheránu tvrdí, že stroj pronikl do íránského vzdušného prostoru, zatímco v USA trvají na tom, že se pohyboval nad mezinárodními vodami. Americký prezident Donald Trump nařídil vojenskou odvetu proti vybraným íránským vojenským cílům. Tu ale na poslední chvíli zrušil a místo toho uvalil nové sankce. Předešlé kolo sankcí Washington na Írán uvalil poté, co v květnu loňského roku odstoupil od jaderné dohody s Íránem.

Dříve v červnu došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Washington z toho obvinil Teherán, který svou odpovědnost popírá. 4. července gibraltarské úřady společně s příslušníky britského námořnictva zadržely u břehů britského zámořského území íránský ropný tanker plující pod panamskou vlajkou Grace 1. Důvodem mělo být porušení sankcí EU uvalených na jednu ze syrských rafinérií, kam tanker směřoval.

O dva týdny později 19. července Íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu zadržely britský tanker Stena Impero, který eskortovaly do íránského přístavu Bandar Abbás. Provést vzájemnou výměnou tankerů Londýn odmítá.