Americký prezident Donald Trump a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron se před několika dny shodli na tom, že by se Rusko mělo v příštím roce opět zúčastnit summitu G7. S tímto návrhem souhlasí i Jaroslav Bašta.

„Domnívám se, že Rusko by mělo dostat pozvánku do skupiny nejvyspělejších zemí světa, i když o to samo moc nestojí,“ uvedl Bašta. „Je to lepší nápad než kupovat Grónsko,“ okomentoval iniciativu amerického prezidenta.

Jan Šír byl však zcela opačného názoru. Uvedl, že důvody, pro které bylo Rusko vyloučeno, nadále trvají. Pokud by se Rusko vrátilo, tak by tím mezinárodní společenství podle jeho slov ohrozilo kredibilitu svého postupu řešení konfliktu na Ukrajině. Právě kvůli připojení Krymu k Rusku byla Moskva v roce 2014 vyloučena z G8.

„Není snazší cesta do maléru, než tolerování ozbrojené agrese a zavírání očí,“ zdůraznil Šír. 

Jak dodává expert z Univerzity Karlovy, francouzský prezident Macron podmiňuje návrat k formátu G8 pokrokem řešení konfliktu na východě Ukrajiny.

„Byla by prý strategická chyba, pokud by nedošlo k pokroku v řešení konfliktní situace na Ukrajině, kterou Rusko vyvolalo,“ připomněl Šír Macronova slova.

S tím nesouhlasí Bašta, který upozorňuje, že ve světě roste počet konfliktů, z nichž mnohé se nedají vyřešit jinak, než jednáním s Ruskem.

„Momentálně se rýsuje příliš mnoho konfliktů v rámci planety na to, aby se nehledaly cesty k jednání,“ říká bývalý diplomat. „Pozvánka pro Rusko k jednacímu stolu od G7 je jedna z mála možností, jak této zemi nabídnout, že se s ní zase počítá jako s velmocí, a to aniž by to mělo jakékoliv praktické důsledky,“ doplňuje.

Za vyloučení z G7 a zhoršení vztahů se Západem si ale podle Šíra může Rusko samo.

„Problémy ve vztazích mezi Ruskem a Západem nejsou výsledkem nedostatečného jednání, ale konkrétního protiprávního nasazení síly proti nezávislosti a územní svrchovanosti ruských sousedů,“ opakuje Šír. „Podstatou problémů je praktické chování jednoho aktéra a to s přizváním Ruska k nějakému jednacímu formátu není nutně spojeno,“ zdůrazňuje.

„Dokud Rusko nedojde k závěru, že se mu toto chování nevyplatí, tak nevidím šanci pro posun v těchto otázkách,“ domnívá Šír, podle kterého sankce proti Rusku fungují.

Bašta však oponuje tím, že sankce doposud měly opačný účinek. Upozorňuje, že i díky nim dochází ke zlepšování vztahů mezi Moskvou a Pekingem.

„Dokázaly pouze sblížit Rusko s Čínou, což není v zájmu ani Evropské unie, ani Spojených států,“ podotkl.

Summit G7

V sobotu 24. srpna ve francouzském letovisku Biarritz startuje třídenní 45. summit skupiny G7. Sedm nejvyspělejších ekonomik budou mít na programu jednání otázky snižování nerovnosti, partnerství s Afrikou nebo ochrany klimatu. 

V sobotu americký prezident Donald Trump před svým odletem do Francie pohrozil Paříži uvalením cel na francouzská vína, a to kvůli plánované digitální dani, která se převážně dotkne amerických technologických společností.

Dříve tento týden se Macron i Trump shodli na tom, že by Rusko mělo být příští rok přizváno zpět k účasti na summitu G7. Podle Macrona však nejprve musí dojít k výraznému pokroku v řešení konfliktu na Ukrajině.