Švédská obec Bengtsfors požádala národní vládu o pomoc kvůli masivním nákladům, které vznikly při přijímání více migrantů, než si obec mohla dovolit.

Politik Umírněné strany Stig Bertilsson uvedl, že vícestránkový dopis jasně identifikoval příčinu rozpočtového schodku ve vztahu k velkému počtu „nových Švédů“ přijatých a žádajících o pomoc na pokrytí nákladů, informuje deník SVT.

„Náklady v obcích, které přijaly nově příchozí, jsou i nadále značné, i když se zastavily vládní příjmy. To vytváří velkou negativní díru v městské pokladně,“ uvedl Bertilsson.

Když byl Bertilsson tázán na daňové příjmy od nových migrantů, které by mohly překlenout deficitní mezeru, uvedl, že v dlouhodobém horizontu doufal, že dojde k nárůstu příjmů, ale zatím žádný nebyl s tím, že švédský trh práce „má před sebou dlouhou cestu “.

Údaje o nezaměstnanosti migrantů ve Švédsku jsou ve skutečnosti mnohem vyšší než údaje o domorodých Švédech. Zpráva z loňského léta ukazuje, že míra nezaměstnanosti migrantů je 19,9%, zatímco u domorodých Švédů jen 3,6%.

V dopise národní vládě místní vláda tvrdí, že zvýšení daní na pokrytí nákladů nebude řešením, protože sazby místních daní jsou již teď vysoké ve výši 22,9%.

V loňském roce zpráva Švédského národního institutu pro ekonomický výzkum (KI) uvedla, že mnoho obcí v celé zemi bude nuceno zvyšovat daně, přičemž jako důvod uváděly zejména náklady na masovou migraci.

„Čelíme několik let demografické výzvě, což mě trochu znepokojuje, že obce mohou být nuceny zvýšit daně,“ řekl Urban Hansson Brusewitz, šéf KI.

Bertilsson navrhl, aby švédské obce používaly systém vyrovnávacích plateb mezi obcemi, aby ty, které mají vyšší průměrné daňové příjmy, pomohly těm, kde mají obyvatelé nižší průměrné příjmy.

Takový plán již byl navržen a byl projednán loni na jaře městskými vládami, aby pomohl více venkovským a méně obydleným oblastem.

(Ilustrační obrázek Foto: la presse)