Hnutí oznámilo, že datum 27. června je symbolické, v tento den v roce 1950 byly v Praze popraveny první oběti komunistických politických procesů, mezi nimi i Milada Horáková, která byla jedinou ženskou obětí.

„Oběti komunistického totalitního režimu nesmí zůstat zapomenuty. Obzvláště v roce 30. výročí pádu tohoto režimu, považujeme za nezbytné si je alespoň takto symbolicky připomenout,“ argumentují návrh poslanci za SaS.

Slovenští politici také poukázali na to, že 27. červen byl již dříve za památný den prohlášen v České republice. Byl vyhlášen na památku Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry.

„Ti byli popraveni po politickém procesu tehdejšího komunistického režimu Československa, který se konal ve dnech 31. května - 8. června 1950. Oběšeni byli všichni 27. června 1950 v Praze," připomněli.

Politici za SaS také dodali, že v Československu bylo od únorového převratu v roce 1948 za politické trestné činy popraveno 248 osob, přibližně 4 500 osob zemřelo ve vězení a nejméně 282 při pokusu uprchnout přes železnou oponu. Poukázali také na více než 205 tisíc lidí, které byly z politických důvodů odsouzeny, ale i na vězně, jejichž bez soudu poslali na nucené práce či do Pomocných technických praporů. Nicméně čísla nepovažují za konečná.

Památný den 21. srpna

V červenci členové osmi z devíti frakcí českého parlamentu (mimo KSČM) vystoupili s iniciativou, aby 21. srpen byl vyhlášen Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy, patří podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie. Aktuální poslanecký návrh na zařazení 21. srpna mezi významné dny dostane k projednání vláda.