Emmanuel Macron využil příležitosti a řekl ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, že „skutečná demokracie“ by měla s protestujícími zacházet s úctou. Ve Francii se však protestující proti Macronovi setkávají s policejními obušky posledních 40 víkendů.  

Oba vůdci se sešli před summitem G7, kterého nebude Rusko součástí, aby hovořili o bilaterálních a mezinárodních otázkách. Uprostřed většinou přátelské výměny, francouzský prezident rozšířil morální výšinu a napomenul Putina za jeho zacházení s protestujícími doma.

„Vyzvali jsme letos v létě ke svobodě protestu, svobodě projevu, svobodě názoru a svobodě kandidovat ve volbách, což by mělo být Ruskem plně respektováno, jako u kteréhokoli člena Rady Evropy,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci ve své letní rezidenci na francouzském středomořském pobřeží před 3,5hodinovým rozhovorem s Putinem.

Francouzský vůdce, odvolávající se na řadu opozičních protestů, které se konaly v ruském hlavním městě v posledních týdnech, vyzval Rusko, aby dodržovalo mezinárodní dohody zaručující svobodu slova a svobodu shromažďování.

„Proto se mnoho lidí zajímalo o to, co se děje v Moskvě se všemi zatčeními…, které provedla policie,“ řekl. Zprávy o shromážděních v Moskvě však ve skutečnosti ovlivnil západní politické establishment i média.

To, čeho se však Macron téměř nedotkl, jsou právě probíhající protesty Žlutých vest ve Francii. Země, která podle Macrona „vždy respektovala všechna práva svých občanů“, za posledních 40 víkendů zažila protesty – větší než ty v Moskvě, a ty se setkaly s mnohem tvrdší policejní reakcí.

I když poslední shromáždění v Moskvě byly skutečně provokovány příležitostnými případy násilí a vyústily v neobvykle vysoký počet zadržení, což západním sdělovacím prostředkům dalo příležitost prezentovat je jako zákrok, stále mají před sebou dlouhou cestu ke srovnání s tím, co zažívají francouzské Žluté vesty.

Protesty, které vznikly jako protest proti plánovanému zvýšení daně z pohonných hmot loni v listopadu, se od té doby změnily v širší hnutí odporující politice Macrona a jeho vlády. V průběhu měsíců, které každý víkend zažily demonstrace, se shromáždění opakovaně rozrostlo do střetů mezi protestujícími a policií.

Donucovací orgány nikdy neváhaly použít nejen obušky a slzný plyn, ale také „nesmrtící“ zbraně, které vypalovaly 40 mm gumové „kulky“ a „granáty se slzným plynem“ – výbušná munice s obsahem 30 gramů TNT.

To mělo za následek, že tisíce protestujících utrpěli různá – někdy i životy měnící – zranění, například vypálené oči a ztracené končetiny. V červenci se stovky lidí dokonce připojily k „pochodu zmrzačeného“ v Paříži, aby protestovaly proti policejní brutalitě.

Sám Putin se zmínil o protestech ‚Žlutých vest a řekl, že Rusko nechce na svých ulicích vidět nekontrolované násilí a že občané dostávají příležitost vyjádřit svůj názor pokojným a zákonným způsobem.

„Naši lidé mají právo vyjádřit svůj protest. Úřady se musí ujistit, že toto právo je dodržováno, “uvedl ruský vůdce a dodal, že myšlenka dodržování tohoto práva by neměla být omezena na„ absurditu “.

„Nemělo by to vést ke střetům. Každý, kdo je zodpovědný za násilí, by měl být podle ruského práva odpovědný. “