Ratas zdůraznil, že před 28 lety poslanci Nejvyššího sovětu Estonské SSR „řekli své historické slovo na podporu obnovení nezávislosti“. Podotkl, že občané země si dosud kladou otázku, „jestli nyní žijí v Estonsku, jaké si představovali v oněch zlomových letech?“. Připomenul, že podobnou otázku položil nedávno sám na sociálních sítích a pak si přečetl odpovědi uživatelů.

Jak podotýká Ratas, nezávislost poskytla obyvatelům Estonska možnost „svobodně myslet, mluvit a cestovat po světě“. Kromě toho jsou obyvatelé země „hrdí na estonskou přírodu a svátky písní“, „cení si ekologicky čistých potravin a melodického jazyka“.

Když mluvil o záporech získané nezávislosti, uvedl Ratas „omezené prostředky ve stáří, hádky kvůli maličkostem a nedostatek společenské solidarity“. Vyjádřil naději na to, že důvodů k rozčilování budou mít Estonci rok od roku méně.

Ratas se dříve vyslovil pro poskytnutí občanství všem osobám, které žily v zemi v okamžiku obnovení nezávislosti. Prohlásil rovněž, že usiluje o to, aby bylo všech 1,3 milionu obyvatel Estonska „našimi lidmi“.

20. srpna 1991 přijal Nejvyšší sovět Estonské SSR usnesení o obnovení nezávislosti. Bylo také přijato rozhodnutí o zřízení Ústavního shromáždění pro vypracování Ústavy Estonska.

V dubnu bylo informováno o tom, že Litva zkritizovala Estonsko za schůzku prezidentky Kaljulaidové s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem.

Estonsko by mělo příště koordinovat své kroky, aby nepodkopávalo jednotu pobaltských států, a opatrně přistupovat k dialogu s Moskvou, oznámil to litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius portálu BNS.

„Obvykle tohle koordinujeme a jednáme společně. Je to vždy efektivnější, protože vždycky bude docházet k pokusům nás rozdělit a prověřit jednotu evropských nebo baltských států,“ poznamenal.

Litevský ministr zahraničí dodal, že před cestou Kaljulaidové do Moskvy Tallinn neposkytl žádné detailní informace o schůzce s ruským lídrem, ale Linkevičius vyjádřil naději, že to Estonsko udělá později.

Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová v druhé polovině dubna dorazila do Moskvy na pracovní návštěvu, je to za osm let první návštěva estonského lídra. Prezidentka se zúčastnila otevření restaurované historické budovy velvyslanectví a setkala se s Vladimirem Putinem. Kaljulaidová ho pozvala na Světový kongres ugrofinských národů, který v červnu 2020 proběhne v estonském Tartu.