První zmínka o neobvyklých geometrických tvarech na zasetých polích sahá až do konce 17. století - o podivných kruzích píše ve své knize profesor Oxfordské univerzity Robert Plot. Začátkem 21. století se na polích v různých částech světa najednou objevilo více než devět tisíc nahlášených geometrických obrazců. Devadesát procent z nich pocházelo z Velké Británie.

Po prostudování desítek takových úkazů dospěli američtí vědci k závěru, že většina z nich je výsledkem působení mikrotornád, která jsou typická například na jihu Anglie. Vzduch se otáčí ve směru hodinových ručiček a drtí rostliny. Prachové částice zachycené uvnitř mohou emitovat světlo. To vysvětluje záhadná světla při náhlém výskytu tajemných kruhů.

Pokud jde o složitější geometrické tvary, vysvětlili je v roce 2018 britští vědci. Angličtí archeologové prokázali, že se jedná o stopy pravěkých sídel, pohřebišť a míst uctívání. Nejčastěji se vztahují k době železné a době římské říše.

V těch částech pole, kde se pod zemí zachovaly základy starověkých budov, je úrodná půdní vrstva obvykle mnohem tenčí. Proto obiloviny rostou horší a rychleji vysychají ve velmi horkém počasí. V důsledku toho se na polích vytvářejí tmavé a světlé pruhy, které kopírují obrysy starobylých budov.

Podle vědců k tomu, aby se otisky prehistorických struktur objevily na povrchu, je třeba dlouhodobého horkého počasí. Starověké základy se objevují mnohem jasněji, když je v půdě málo vlhkosti.

Tajemství Stonehenge

Již dříve bylo odhaleno tajemství Stonehenge. Vědci z Univerzity v Newcastle dospěli k závěru, že stavitelé komplexu Stonehenge využívali pro přepravu masivních kamenů na saních vepřový tuk.

Portál Phys.org informoval, že vědci objevili zbytky tohoto tuku na úlomcích hliněného nádobí, které byly nalezeny během vykopávek megalitické osady Durrington Walls. Ta se nachází asi 3,2 kilometru od Stonehenge. Právě na tomto místě totiž žili lidé, kteří se podíleli na výstavbě tzv. kromlechů (okrouhlé seskupení jednotlivých vztyčených kamenů, menhirů - pozn. red.). Analýza ukázala, že tuk byl umístěn v nádobách, které se podobaly spíše kbelíkům či vědrům, nikoliv nádobí určenému k přípravě a podávání pokrmů. Vědci se tedy domnívají, že nalezené nádoby byly dříve využívány k uchovávání sádla.