Polsko podle ministra utrpělo v důsledku akcí nacistů větší škody než ostatní země a bylo přitom „vystaveno diskriminaci“ při výplatě odškodného.

„Jsou země, které ztratily mnohokrát méně, ale dostaly větší odškodné. Je to spravedlivé?“ zajímá se Czaputowicz, který má na mysli Francii a Nizozemsko.

Ministr tvrdí, že Varšava je dnes nucena vrátit se k tomuto tématu, protože prý v devadesátých letech Německo donutilo Polsko k ututlání této otázky.

Tentýž den na to odpovědělo německé MZV, že se postoj Berlína v otázce reparací nezměnil.

Téma reparací nastolil poprvé po dlouhé době polský prezident Andrzej Duda v říjnu 2018. Tenkrát Polsko informovalo, že hodlá znovu spočítat částku odškodného, a vysvětlilo to tím, že zaplacených 850 miliard dolarů bylo vypočítáno na základě zastaralých údajů. V dubnu Varšava požádala 900 miliard dolarů, v květnu již jeden bilion.

Vláda SRN odpověděla, že nevidí důvody pro výplatu odškodného, poněvadž Polsko ho v roce 1953 oficiálně odmítlo.

Na začátku srpna bylo informováno o tom, že Německo považuje otázku vojenských reparací pro Polsko za uzavřenou, řekl  německý ministr zahraničí Heiko Maas po setkání s polským ministrem zahraničí Jacekem Czaputowiczem ve Varšavě.

Maas zdůraznil, že pro Německo „je otázka reparací uzavřena“. Poznamenal však, že země cítí povinnost „pamatovat si zločiny nacistů“ i poté, kdy zmizí jejich poslední svědek.

Dříve polský prezident Andrzej Duda uvedl, že otázka reparace ze strany Německa za škody, které byly způsobeny Polsku během druhé světové války, je stále otevřená.

V dubnu polský místopředseda Sejmu Janusz Szewczak oznámil, že Varšava bude požadovat od Německa platbu ve výši nejméně 900 miliard dolarů jako reparace za škody způsobené zemi během druhé světové války. Szewczak zdůraznil, že požadavek na odškodnění je spojen se skutečností, že Polsko by bylo prosperující zemí, kdyby nacisté tuto zemi nedrancovali a nespáchali na polském území závažné zločiny.iskuse o válečných reparacích začala v Polsku v roce 2017, kdy předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński uvedl, že „země se nikdy nezřekla odškodnění od Německa“. Polské orgány se domnívají, že země utrpěla „kvůli okupační politice Berlína největší ztráty ve vztahu k celkovému počtu obyvatel a národnímu dědictví ze všech evropských zemí“.

18. dubna příkladu Poláků následovalo Řecko, kdy se parlament země také rozhodl požadovat od Německa reparaci. Athény odhadly škodu na 278,7 miliard eur.

Německá vláda opakovaně prohlašovala, že se nechystá platit odškodnění Polsku. Berlín se domnívá, že již zaplatil poměrně velké reparace a že není důvod zpochybňovat polské odmítnutí reparací v roce 1953.