„Přejeme si urovnání konfliktu (na jihu Ukrajiny – pozn.red.), ve kterém téměř denně umírají lidé. Otázka spočívá jenom v tom, jakými prostředky. Vidíme, že sankce (proti Rusku – pozn.red.) nevedly k ničemu,“ řekl Kretschmer.

Některé státy používají protiruské sankce pro vlastní ekonomické účely, míní politik. Jako příklad uvedl pokusy USA zabránit výstavbě Nord Stream 2.

„Chceme Nord Stream 2, chceme zrušení sankcí. Máme zachovat dialog a vyjít si vstříc,“ dodal Kretschmer, a připomněl, že sankce škodí vztahům mezi Moskvou a Berlínem.

Vztahy mezi Ruskem a západními státy se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a kolem Krymu, který se znovu sjednotil s Ruskem po referendu na poloostrově. Západ obvinil Rusko ze zásahu a zavedl proti němu sankce, Moskva přijala odvetná opatření, zahájila nahrazení dovozu a učinila nejedno prohlášení, že je kontraproduktivní mluvit s ní řečí sankcí. Rusko prohlašuje, že není účastníkem konfliktu na Ukrajině ani subjektem Minských dohod o urovnání.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá pokládku po dně Baltského moře dvou tras plynovodu z Ruska do Německa. SRN a Rakousko podporují ruský projekt, protože potřebují spolehlivého dodavatele paliva. Pro výstavbu plynovodu vystupuje také Norsko, jehož vládě patří 30 % akcií jednoho z účastníků výstavby.

Litva, Lotyšsko a Polsko kritizují Nord Stream 2 a označují projekt za politicky motivovaný. Proti je také Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, a rovněž USA, které plánují dodávky vlastního zkapalněného zemního plynu do Evropy. Kromě toho americký Kongres již připravil příslušnou novelu zákona obsahující zavedení nových sankcí proti účastníkům projektu.

V Moskvě nejednou prohlásili, že Nord Stream 2 je výhradně ekonomický projekt, který je v zájmu Evropy. Mluvčí MZV RF Maria Zacharovová zkritizovala eventuální sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za nové kolo rusofobie.

V červenci bylo informováno o tom, že v roce 2018 německé společnosti prodaly Rusku zboží v hodnotě téměř 26 miliard eur, což je o 130 milionů eur více než v roce 2017. Poznamenávalo se také, že objemy vývozu vzrostly „z velké části díky vývoji tržních podmínek v Ruské federaci“.