„Grónsko není dánské. Grónsko je grónské. Opravdu doufám, že všechny tyto (plány na nákup – pozn.red.) nejsou myšleny vážně,“ řekla. Předtím se uvádělo, že Trump potvrdil svůj záměr koupit od Dánska Grónsko.

Wall Street Journal dříve s odkazem na zdroje napsal, že Donald Trump chce koupit Grónsko, kromě jiného i za účelem rozšíření americké vojenské přítomnosti v Arktidě. Později americký prezident novinářům potvrdil, že se „strategicky“ zajímal o možnosti koupě ostrova.

Tato myšlenka, jak bylo uvedeno, byla projednána s jeho poradci, kteří považovali jeho plán za „ekonomicky účelný“.

Bylo spočítáno, že hodnota této transakce by mohla tvořit 10 bilionů dolarů, tato částka přesahuje polovinu amerického HDP.

Dánské politiky pobouřily Trumpovy plány a grónské ministerstvo zahraničních věcí prohlásilo, že ostrov je otevřen „pro podnikání, ale není na  prodej“.

Po druhé světové válce nabídl prezident Harry Truman Dánsku 100 milionů dolarů za Grónsko.

MZV USA také studovalo vyhlídku na koupi ostrova v roce 1867.

Na konci loňského roku bylo informováno o tom, že grónské ledovce začaly tát nevídaným tempem. Odborníci prozkoumali data o stavu ledového povrchu ostrova za posledních 40 let a dospěli ke smutným závěrům. Za hlavní příčinu tání ledů v Grónsku považují vědci oteplení klimatu.

První příznaky problému byly zaregistrovány již v polovině 19. století. Avšak v 20. a 21. století se tento proces natolik zrychlil, že podle vědců může způsobit značné zvýšení mořské hladiny.

„Tání grónských ledů způsobuje zvýšení hladiny moře nejen během posledních několika století, ale během několika tisíc let," sdělil pro časopis Nature vědec Luke D. Trusel.

Jeho kolegyně Sarah Dasová poznamenala, že tok sněhové vody v Grónsku je dnes podle jejich společných dat o 50 % vyšší než na začátku průmyslové éry a o 30 % vyšší ve srovnání se začátkem 20. století.