Politická hrátka

Vládní koalice to má nahnuté. Možná už tento týden se dozvíme, jestli to sociální demokraté zabalí a dají adieu společnému projektu s hnutím ANO Andreje Babiše. A vše kvůli ministru kultury. Ano, i taková je česká politika. Nevyzpytatelná a místy také jako vystřižená z filmu Miloše Formana.

Andrej Babiš je možná smířený s tím, že sociální demokraté mohou opustit vládu. Možná, že se už poohlíží po náhradnících za ČSSD. Silná gesta ale nedělá. Naopak, snaží se sociální demokracii vysílat smířlivé signály. A to i za cenu, že za to bude muset zaplatit. Doslova.

Jen den poté, co prezident Miloš Zeman sdělil, že Michala Šmardu v žádném případě nejmenuje ministrem kultury, ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že navýší rozpočet ministerstva kultury o dalších 440 milionů. Zní to jako politický úplatek? Berte peníze a vzdejte se Šmardy? Může být. Jen si přečtěte, s jakou nůší štědrosti přišla šéfka státní kasy na problematické ministerstvo.

„Uvědomujeme si, že kultura má pro naši společnost nezastupitelnou roli, a proto je velice důležité ji podporovat. Zároveň díky dlouhodobému programu investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury bude možné budovat úplně nová kulturní zařízení, ať už koncertní sály, divadla, knihovny nebo galerie. Poskytnutím potřebných peněz na zajištění tohoto programu přitom plníme náš závazek z vládního programového prohlášení,” uvedla po jednání s náměstkem pro ekonomickou a provozní sekci ministerstva kultury Reném Schreierem ministryně financí Alena Schillerová.

Ministryně financí ale nepřidala jen kolegům z kultury. Přihozeno dostala i další ministerstva, která řídí sociálnědemokratičtí ministři. Ministerstvo zemědělství dostane o celou miliardu navíc. Petříčkovo ministerstvo zahraničí si polepší o 253 milionů nad plánovaný rozpočet. Víc by mělo dostat také ministerstvo vnitra šéfa ČSSD Jana Hamáčka a ministerstvo práce a sociálních věcí.

A kde se našly peníze? Prý se zlepšila prognóza růstu ekonomiky a zároveň se daří šetřit na obsluze státního dluhu. Jen tak zčistajasna. Před pár týdny se muselo šetřit a když jde do tuhého a ČSSD je jednou nohou venku z vlády, peníze se objevily.

Na situaci se Sputnik zeptal dvou renomovaných expertů, kteří umí dobře číst českou politickou scénu.

Boj uvnitř ČSSD

„Ministryně financí podle mého chce udržet ČSSD dále ve vládě. Ostatně otloukánek se vždycky hodí. A zároveň chce znovu ČSSD zesměšnit. Určitě nedostanou tolik, kolik žádají. Takže se zase jen zesměšní, když vezmou cokoliv, jen aby nepřišli o své ministerské posty. Pokud se jedná o ministra kultury, jsem přesvědčená, že nějaký návrh už z Hradu do Lidového domu doputoval, jen se teď přemýšlí o tom, jak to navléknout, aby to nevypadalo jako totální porážka strany. Podle reakcí některých představitelů ČSSD soudím, že sám pan Šmarda odstoupí a navrhne nového ministra. Racionalitu v ČSSD už nikdo nehledá, na tu potřebujete rozum a cit pro politiku. A to je to, co už dávno všem vrcholovým sociálním demokratům chybí,” říká Jana Volfová, předsedkyně strany Česká Suverenita a dříve vlivná poslankyně ČSSD, která dobře zná zákulisí strany.

Podle nezávislého politického pozorovatele Františka Jonáše to vypadá, že navýšení rozpočtu sociálnědemokratickým ministerstvům je jistý způsob nahrávky, aby ČSSD mohla vycouvat od svého kandidáta Michala Šmardy: “Sám věděl, že 14. srpna prezident vyhlásí, že ho nejmenuje. Na začátku sám říkal, že pokud by vadil některým ústavním činitelům, že se vzdá své cesty stát se ministrem kultury.”

Jde o trpký kompromis ze strany ANO, aby ČSSD zůstala ve vládě? Pan Jonáš popisuje, jakou optikou to může vidět vedení sociální demokracie. “No, začalo to asi dvacetiprocentním naplněním požadavku ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude asi složitější. Zemědělství se nyní tváří umírněněji. Vnitro má taky své požadavky. Ale přeci jen hodně prosvítá, že na ministerstvu zahraničí, práce a sociálních věcí a vnitru je hodně přisátých politických osobností i neosobností, které začínají být dosti závislí na přísunu veřejných peněz. Z těchto důvodů, je odchod z vlády v ČSSD vnímán hůře špičkami, než prostými členy,” říká expert.

Nabízí se otázka, nakolik jsou požadavky ČSSD přidat “svým” ministerstvům racionální? Není to jen čisté politikaření a hra, jejímž cílem je lepší image u voličů?

„Prostředků a tedy peněz není nikdy dost. Nyní probíhá i stále jasněji boj o politiku ČSSD mezi levicovým členem ČSSD Jaroslavem Foldynou a vedením, které ho upozorňuje na neprogramovost jeho výroků. Otázka je, kde je tedy programovost a jaké jsou současné cíle ministrů a vedení CSSD? Jedná se tedy, spíš než o plnění programů, o politikaření a většinou nepromyšlené kroky, které kromě navyšování požadavků nemají jasný cíl, který by se kryl s programovými postuláty. Spíš působí jako vzpomínky na budoucnost. Jeví se, že pouze ministr zemědělství Toman zhruba ví, co se děje. Ministryně práce a sociálních věcí je sice velmi pohotová, ale často už střílí od boku, ale jí se zatím podařilo nejvíce prodávat své postoje a aktivity," říká František Jonáš.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce