Je známo, že lněná semínka jsou bohatá na buničinu, omega 3 mastné kyseliny a stopové prvky. Výrobci je často dávají do kaší, jogurtů a suchých snídaní. Lněná semínka však obsahují i organickou sloučeninu amygdalinu (kyanogenní glykosid), který vylučuje plynný kyanid, praví se ve zprávě EFSA.

Vědci mají za to, že pouhá třetina čajové lžičky mletých semínek může pro nemluvně zdravotně nebezpečná. Dospělému člověku stačí tři čajové lžičky ke zvýšení rizika otravy kyanidem. Prvními příznaky otravy jsou bolesti hlavy, arytmie a problémy s dechem. V některých případech může přivodit i smrt. Odborníci EFSA také zjistili, že rozdrcená lněná semínka vylučují mnohem více škodlivých látek.

Ve zprávě se posuzuje také horší varianta: zvýšený obsah kyanogenního glykosidu ve lněných semínkách. „S ohledem na to všechno se nedá vyloučit riziko z konzumace mletých lněných semínek pro mladší věkové skupiny,“ uvádí se ve zprávě.

Koncem června dospěli vědci z Univerzity Sussexu v Anglii k závěru, že umělé sladidlo aspartam může vážně ohrozit zdraví. Odborníci také prohlásili, že EFSA, která v roce 2013 informovala o bezpečnosti aspartamu, ignorovala 73 průzkumů, jež svědčí o negativním účinku sladidla na lidské zdraví.

Loni bylo informováno o tom, že pravidelné konzumování potravin s velkým obsahem buničiny dokáže snížit vliv stresu na organismus. K tomuto závěru dospěl tým vědců z Irské národní univerzity v Corku.

V článku uveřejněném v The Journal of Physiology se praví, že stále více vědců dospívá v poslední době k závěru o vzájemné souvislosti různých stresových poruch, včetně zvýšeného pocitu úzkosti, depresí a syndromu podrážděných střev, s bakteriemi. Více než to, chronický stres může způsobit ztenčení střevních stěn (tak zvaný syndrom děravých střev), kdy část jídla a bakterií prosakuje do krevní soustavy a způsobuje zánět.

Irští vědci chtěli prověřit, nedá-li se tento proces obrátit zpět a pomocí stravování oslabit negativní vliv stresu. Vytvořili pro dvě skupiny laboratorních myší stresovou situaci a doplnili stravu jedné z nich potravinami bohatými na buničinu: zeleninou, luštěninami a obilovinami. Buničina stimuluje v tlustém střevu vytvoření mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), které bojují s baktériemi.

V důsledku toho se u myší, jež dostávaly SCFA, zlepšilo fungování trávicího ústrojí, lépe absolvovaly všechny testy z chování, úzkost se snížila. Vědci vysvětlili, že to dokazuje skutečný pozitivní vliv buničiny na stres, i když tento jev nebyl do konce prozkoumán.