Blesk může udeřit i zčista jasna, i z modré oblohy. Slyšíte-li hřmění, metelesku blesku do přístřeší!

Je zajímavé, že zrovna téma blesku nám skoro nikdo nechtěl z vědců komentovat. Nebudeme sami chodit kolem horké kaše a využijeme dvou pořadů z National Geographic, vlastní přidanou hodnotu dotvoří autentické video. Momentálně máme v ČR krásnou neděli, bouřky na sebe nenechají jistě dlouho čekat. Můžeme si připomenout, co se ví o blescích, abychom jejich záludnost raději nepodceňovali.

Vědci doposud nevědí přesně, co spouští blesk. Některé teorie hlásají, že kosmické záření…

Teprve s příchodem moderních kamer schopných mnohonásobně zpomalit čas se nám blesky předvedly v celé své parádě, jejich velkolepost zvlášť vyniká na zpomalených záběrech. Vědci nevědí, jak blesk nachází svůj cíl, do něhož udeří. Neví se s jistotou, proč se některé blesky větví a mají vedlejší kanály hlavního bleskového výboje. Obecně se dá konstatovat, že bouřkový mrak (kumulonimbus), déšť, vítr a ledové částečky jsou klíčovými ingrediencemi.

As a bolt from the blue (česky – blesk z modré oblohy)

Pod bouřkovým mrakem dochází k tzv. termickému vzestupnému proudění vzduchu, které nadnáší kapičky vody, které se v mraku střetávají s kapkami již zmrzlými: srážky těchto částic vytvářejí elektrický náboj. Různé části oblaku se nabíjí buď kladně či záporně.  Vědcům především doposud uniká mechanismus, který spouští samotné blesky. Stává se, že blesk vystřelí ze země do mraku. Blesky mohou udeřit i mimo mrak, jakoby zčista jasna, doslova z modré oblohy. Je nicméně známo, že výboje rády často říznou (praští) do vysokých staveb.

Rychlost blesku činí 500 milionů km/h. Typický blesk trvá 0,5 sekundy. Vzestupné blesky provokují vysoké budovy či letadla prolétávající bouří. Letecká technika je vůči většině blesků odolná. Letadla mají na konci odtokových hran křídel zařízení na odvod přepětí z blesků. Toto zařízení elektřinu vysrší do prostoru. Meteorologové sledují blesky nejen z vědeckých důvodů, ale také kvůli pojišťovnám, zejména kvůli likvidátorům pojistných událostí. Blesky jsou 5krát žhavější než povrch Slunce. Lidé, kteří blesky ignorovali, byli často zasaženi tím prvním během bouřky…

Něco málo ze statistiky: blesk udeří 100krát za sekundu, více než 8milionkrát za den (planetárně). Jeho energie činí i 30 000 ampérů a několik milionů voltů.  Pokud blesk zasáhne člověka, může poškodit nervový systém, zastavit srdce, přivést svaly k takové kontrakci, která pak láme kosti v těle. K srdeční zástavě dochází, je-li člověk zasažen v určité fázi srdeční činnosti, záleží na načasování. Člověku jinak hrozí popáleniny a kolaps libovolných orgánů. Riziko poškození mozku a vědomí je pravděpodobné jako následek takovéhoto úrazu. Jeden z deseti blesků proběhne ve směru mrak zem. Ostatní mezi mraky. V USA zahyne ročně vůli blesku 40 osob. Celosvětově asi 300 lidí během roku. Zrádné je, že blesk může opustit mrak na vzdálenost až 15 km, kdy z modré oblohy uhodí do země. Hrom je následek ionizace vzduchu. Světelný záblesk, který lidské oči zachytí, je často zpětný výboj blesku, který se odrazí od povrchu a míří do oblak. 100 lidí ročně je zasaženo bleskem uvnitř domu! Nebezpečné jsou pevné telefony, pokud je používáte v okamžiku bouřek. Devět z deseti lidí zasažených bleskem přežije. Jen málo kdo však bez následků.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce