„Čína naléhavě žádá USA, aby plně uznaly vysoce citlivou a škodlivou povahu dané záležitosti, dodržovaly princip jedné Číny a tří komuniké mezi Čínou a USA, aby se zdržely prodeje stíhacích letadel F-16 na Tchaj-wan a zastavily prodej zbraní a vojenský kontakt s Tchaj-wanem, “uvedla Chunyingová.

Takovým způsobem Peking zareagoval na neformální schválení USA ohledně prodeje 66 stíhaček F-16 v hodnotě přibližně 8 miliard dolarů. Dříve, konkrétně 16. srpna, o tom informovala americká media.

Prodej F-16 na Tchaj-wan ocenili američtí zákonodárci, přičemž šéf výboru pro ozbrojené síly Senátu Jim Inhofe a jeho kolega senátor John Cornyn tvrdí, že tento krok by Tchaj-wanu umožnil „odrazit agresi“ ve světle pekingských aktivit v Jihočínském moři.

Demokrat Eliot Engel a republikán Michael McCaul ve společném prohlášení uvedli, že prodej „vysílá silnou zprávu“ o americké politice v regionu.

V červenci americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě přes dvě miliardy dolarů. Uvádí se, že tchajwanské úřady požádaly USA o prodej 108 tanků M1A2T Abrams, 14 pásových obrněných vozidel M88A1, 16 tažných vozidel, 300 kulometů a různé munice a zařízení pro vojenskou techniku.  Čína tehdy vyjádřila Spojeným státům protest. Ministerstvo zahraničí USA tvrdilo, že cílem dohody je „podporovat mír“ v regionu.

Peking považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií, přestože ostrov vyhlásil nezávislost, což bylo uznáno některými zeměmi, a vládne si od roku 1949. Čína opakovaně kritizovala Washington za pokus poskytnout ostrovu vojenskou pomoc.

Od roku 1979 kontakty mezi USA a Tchaj-pejem probíhaly jen na neformální úrovni. Nicméně po zvolení Donalda Trumpa, jakožto prezidenta Spojených státu, začaly USA mluvit o možné revizi statusu ostrova. Trump byl první prezident Spojených států od Richarda Nixona, který mluvil s hlavou Tchaj-wanu. Zároveň v březnu 2018 současný americký prezident podepsal zákon, který dovoluje obnovení oficiálních kontaktů mezi úřady USA a administrativou Tchaj-wanu.