Dříve také informovala, že vypuštění teleskopu Spektr-M proběhne nejdříve v roce 2027, přesné datum bude záviset na financování.

„Do roku 2012 jsme pracovali s anglickou firmou, která nám dodávala uhlíkové vlákno pro panely antény observatoře Spektr-M. Pak tuto firmu koupili Američané a rok nám psali „vřelé“ dopisy,“ řekla Lichačevová.

Pak se Fyzikální ústav RAV dohodl s japonskou skupinou Sumitomo, která poskytla licenci na prodej uhlíkového vlákna Vědeckovýzkumnému ústavu kosmických a leteckých materiálů (NIIKAM). „NIIKAM impregnuje uhlíkové vlákno vlastním pojivem a vzniká takzvaný prepreg (pozn. polotovary k výrobě vláknových kompozitů), ze kterého pak děláme podle vlastní technologie vysoce přesné panely,“ vysvětlila vědkyně.

Podle jejích slov to není jediná překážka ze strany amerických dodavatelů. „Některá unikátní mikroschémata nám jakoby slibují, ale nicméně neposílají. Něco jsme již nahradili,“ řekla.

Lichačevová poznamenala, že existuje opačný příklad, když se západní dodavatelé po pochopení projektu vracejí ke spolupráci.

„Je to unikátní kontaktní měřicí přístroj firmy Siemens v Puščinu, který má přesnost 2 mikrony. Celý rok jsme o něj usilovali, psali dopisy, poskytovali jsme příslušné záruky konečného uživatele, informovali, že nejde o vojenské účely, že pracujeme v zahraniční kooperaci. Pak německá komise povolila prodej,“ řekla vědkyně.

Observatoř Spektr-M s desetimetrovým kosmickým teleskopem je určena k výzkumu různých objektů ve vesmíru v milimetrovém a infračerveném rozpětí, na vlnách 0,02-17 milimetrů. S její pomocí vědci věří, že získají data o globální struktuře vesmíru, o struktuře a evoluci galaxií, jejich jader, hvězd, planetárních systémů, kosmickém prachu a také o organických sloučeninách ve vesmíru, o objektech se super silnými gravitačními a elektromagnetickými poli.

Samotný kosmický přístroj má být vyvinut na základě plošiny Navigátor-M vyvinuté v Lavočkinově vědeckovýrobním ústavu (podnik Roskosmosu). Po vypuštění se vydá Millimetron k pracovní orbitě, do Langrangeova bodu L2 systému Slunce-Země ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od naší planety.

Na začátku roku bylo informováno o tom, že Teleskop na sledování vesmírných paprsků vysokých energií by měl být na ISS dopraven v letech 2022-2023. Teleskop nakonec bude muset být převezen po částech lodí Progress, protože NASA ho odmítla přepravit na lodi Dragon, v rozhovoru pro Sputnik to uvedl ředitel Vědeckého institutu jaderné fyziky Moskevské státní univerzity Michail Panasjuk.