Země může rovněž narazit na nedostatek potravin, léků a paliv v případě vystoupení z Evropské unie bez podepsání dohody. Píše o tom list The Sunday Times s odkazem na vládní dokumenty, které dostal k dispozici.

Praví se v nich také, že v případě tvrdého brexitu existuje riziko vzniku kritické situace v přístavech a na hranici s Irskem a rovněž růstu výdajů na sociální dávky.

Ve vládních dokumentech stojí, že vyhrocení napětí na hranici s Irskem může vyvolat masové protesty, které hrozí zablokováním silnic. Potíže na hranicích mohou také ovlivnit termíny dodávek paliv, což může způsobit problémy v zabezpečení Londýna a britského jihovýchodu.

V dokumentech se také poukazuje na to, že až 85 % nákladních dopravních prostředků může zažít několikadenní průtahy s odbavením na francouzské celnici. Podle předběžných výpočtů mohou podstatné problémy v přístavech trvat až tři měsíce.

Vláda má rovněž za to, že dovozní cla na benzín mohou vést k zavření dvou rafinerií ropy, čímž o práci přijdou dva tisíce lidí, následkem mohou vypuknout stávky. Kvůli průtahům na hraničních přechodech mohou, jak se praví v dokumentu, vzniknout problémy s čerstvými potravinami, což zase způsobí růst cen. Zvýšení cen se pak dotkne sociální péče, drobných a velkých dodavatelů. První pocítí následky brexitu asi dva-tři měsíce, druzí až půlroku.

Nový britský premiér Boris Johnson, který je zastáncem tvrdého brexitu, již nejednou prohlásil, že Británie opustí EU do 31. října letošního roku bez ohledu na okolnosti. Rozhodnutí o vystoupení z EU označil Johnson za základní.

Referendum o vystoupení Velké Británie z EU se konalo v červnu 2016, podpořilo ho 51,9 % lidí. Předpokládalo se, že země opustí unii 29. března 2019, což se ale nestalo, poněvadž se předcházející premiérce Therese Mayové nepodařilo dohodnout s Bruselem.