Podle NASA nejsou pozorování gama paprsků dostatečně citlivá, aby jasně viděla tvar našeho souseda nebo jakékoli povrchové prvky. Fermiho velkoplošný dalekohled (LAT) zachytil výraznou záři soustředěnou na pozici Měsíce na obloze, uvedla agentura.

NASA oznámila plány poslat lidi zpět na Měsíc do roku 2024 prostřednictvím programu Artemis, s konečným cílem poslat astronauty na Mars.

Pozorování gama paprsků připomíná to, že lidé na Měsíci budou vyžadovat ochranu před stejnými kosmickými paprsky, které produkují gama záření s vysokou energií, uvedla agentura. Zatímco měsíční záře kosmického paprsku je překvapivá, slunce září v paprscích gama jasněji. Podle NASA mají energie vyšší než jedna miliarda voltů elektronů.

Nový typ záhadných hvězd

Začátkem srpna Sputnik s odkazem na portál Science Alert informoval, že Astronomové objevili dosud neznámý typ kosmických objektů, které mohou vznikat při porušení běžného procesu zániku hvězdy.

Nové objekty byly označeny za horké subtrpasličí pulsátory a připomínají jiný vzácný druh hvězd – vysokoamplitudové modré pulsátory, jejichž objev byl oznámen v roce 2017. Jejich jas se mění o několik desítek procent méně než za hodinu (20 až 40 minut) a teplota dosahuje až 30 tisíc stupňů Kelvina. Pulsátory nemohou vzniknout v důsledku evoluce jednotlivé hvězdy. Výzkumníci se domnívají, že příčinou jejich formování by mohl být průlet kolem supermasivní černé díry nebo sloučení s jinou hvězdou.

Čtyři nové hvězdy pulsují s periodami 200 ž 475 sekund a mění svůj jas o pět procent. Jsou podtypy subtrpaslíků B, kteří jsou poněkud matnější než hvězdy hlavního sledu stejné spektrální třídy (bělomodrá barva). Mají hmotnost dvakrát menší než hmotnost Slunce, a podle rozměrů jsou desetkrát menší, což je dělá dost hustými. Teplota subtrpaslíků B dosahuje 20 až 40 tisíc stupňů Kelvina. Má se za to, že vznikají, když se hvězda hlavního sledu (například Slunce) mění v červeného giganta, avšak předčasně ztrácí z neznámého důvodu vnější vrstvy.