Obrovská hejna zaznamenali ornitologové na Olomoucku, Přerovsku či Prostějovsku. Největší hejno s 246 bílými čápy bylo pozorováno u obce Kožušany-Tážaly, další velké hejno s 202 čápy se slétlo na pole u Vrbátek na Prostějovsku.
Ornitologové zaznamenali obrovská hejna i na dalších lokalitách. Například u Olomouce čítalo 170, v Krčmani na Olomoucku 98. V hojném počtu se vyskytují i v sousedním Zlínském kraji, například ve Věžkách na Kroměřížsku bylo spatřeno hejno s 80 jedinci a v Holešově na Kroměřížsku s 64.
Hejna čápů, kteří vyzobávají vyorané hraboše se přitom podle ornitologů postupně rozrůstají, jedinci na poli lákají další, kteří přitom letí už ve výškách, kde už nejsou ze země téměř pozorovatelní.
Společně s čápy se na hraboší hostinu po orbě slétávají podle ornitologů v těchto dnech také volavky popelavé, čápi černí, kavky, rackové, káňata lesní, motáci pochopi a poštolky.
Přemnožení hrabošů řeší zemědělci zhruba od poloviny července, kdy začaly žně, a to především kvůli škodám na plodinách. Odborníci situaci v některých lokalitách, kam patří právě i Olomoucký kraj, označili již dříve za neúnosnou. Za přemnožením hrabošů, který je jedním z nejhojnějších hlodavců v České republice, stojí mírná zima a dostatek potravy. Hraboš polní se podle vědců přemnožuje pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech.
Podle ředitele kanceláře České společnosti ornitologické, Zdeňka Vermouzka, některé druhy ptáků, které dříve patřily k těm nejběžnějším, již prakticky vymizely. Jde například o chocholouše obecného či sýčka obecného. Tito ptáci se nyní řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Informoval o tom na začátku roku portál Lidovky.cz.
Ornitologové za hlavní důvod, proč Česko přichází o ptáky, považují intenzivní zemědělství a používání chemikálií, které připravují tyto opeřence o úkryt, stejně jako o hmyz a jiné živočichy, kterými se živí. Ornitologové tak v této souvislosti žádají prostřednictvím petice „Vraťme život do krajiny“ o reformu v zemědělské politiky.